Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Podle zahraničních lékařských zdrojů existuje mnoho faktorů, které určují, kdo onemocní a kdo ne. Ví se, že přesvědčení, nálady a myšlenky ovlivňují mysl i tělo mnoha způsoby. Všechno, co nám poskytuje kontrolu – ať už je to láska, víra anebo zvládání situací, mobilizuje naše sekundární systémy.
Když lékař oznámí pacientovi, že je jeho nemoc nevyléčitelná, velice riskuje. Prognóza “života na 3 až 6 měsíců” je s jistotou smrtelnou větou. Jak lze očekávat, že člověk bude žít dál, obdrží-li podobný druh naprogramování!
Stejné je to při ostatních zdravotních potížích. Jdete s bolavým kolenem nebo s kyčlí a dozvíte se něco jako “Co byste chtěli, ve vašem věku? Tady máte prášky a užívejte”. Nebo se taky můžete dozvědět, že “máte v nepořádku štítnou žlázu – to je na celý život”, a naordinují vám chemii.” “To je přechod, budete mít návaly” – a zase chemie! Chemické léky dostávají ženy i v případě PMS (premenstruační syndrom) – všem je doporučen progesteron, přestože se ví, že pak po létech následuje hysterektomie (chirurgické odstranění dělohy). A jestliže je provedena operace jedné části ženského systému, je synergie ženských orgánů tak nevyvážená, že se začnou objevovat další obtíže, je nutná další operace… Začíná to PMS, poruchami menstruačního cyklu, komplikacemi po podvázání vaječníků, záněty děložní sliznice – to vše je způsobeno nerovnováhou systému žláz v těle a dělohy. Žádná operace neodstraní problém a ani předepsaná hormonální léčba neřeší příčinu onemocnění. Děloha je cílovým orgánem mnoha různých hormonů. Ve skutečnosti vytváří jen malé množství estrogenu a testosteronu, což jsou hormonální poslové, kteří se vracejí do štítné žlázy a pomáhají tak udržet její rovnováhu.
Tělo je stvořeno tak, aby vytvářelo několik desítek ženských hormonů, z nichž každý souvisí s jiným, přičemž se navzájem ve své činnosti stimulují. Hormony ovlivňují játra, ta naopak činnost hormonů. Pokud jsou dysfunkční, nemohou je rozkládat a pak dochází ke zkratu v propojení štítné žlázy a dělohy. Jde o typický PMS. Pokud dostane organismus vhodnou stravu, životní styl je odpovídající a prostředí (stres) nezatěžující, ví tělo, jak reagovat!
Nerovnováha estrogenu může vyvolat i určité druhy hypoglykemických reakcí. Estrogen přirozenou cestou snižuje hladinu cukru v krvi, zatímco progesteron ji zvyšuje. Ženy s vysokou úrovní estrogenu mívají často hypoglykemii nebo velkou chuť na různé druhy potravin. Pokud k takovéto nerovnováze dojde, obvykle následuje doporučení zbytečného množství (megadávky) estrogenu, ačkoliv by to měl být správně progesteron. Estrogen pak změní činnost slinivky, která ovlivňuje všechny sliznice v těle a snižuje hladinu hemoglobinu. Touto hormonální nerovnováhou je pak zasažena i slezina, čímž se oslabí imunitní systém, a v pozdějším věku vznikají náhlé alergie.
Dalším problémem je hyperhydratace, t.j. zadržování vody v těle. Charakteristické jsou pro ni skvrny na tváři a krku kolem štítné žlázy a s tím spojené pocity plnosti a otoky, bolavé a napjaté svaly, ztuhlost. Tyto příznaky ukazují na poškození ledvin a nadledvinek.
Dalším důsledkem megadávek hormonů je předčasná menopauza, jež postihuje stále mladší ženy. Významným faktorem je syntetický hormon, antikoncepční pilulka, lék na bázi steroidů, způsobující nepřirozené reakce. Jejich užívání mívá nejrůznější toxické následky, které se mohou projevit jako zvedání žaludku, zvracení, přibírání na váze. Zvyšuje se riziko kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny prsu atd., čili samé neplánované změny pro organismus. “Časovaná biologická bomba”, která nebezpečně mění fyziologii těla místo toho, aby je posilovala a léčila (viz klimakterium, kdy se vědomě prodlužuje menstruační cyklus)! Je známa vazba mezi dělohou, štítnou žlázou a srdcem – všem těmto ženám hrozí srdeční onemocnění.
Vědí toto všechno lékaři?
Mnozí se netají tím, že jsou nejrůznějšími způsoby přesvědčováni farmaceutickými výrobci k doporučování umělých hormonů! A tak je tedy na nás, pacientkách, zda uposlechneme žalostného volání našeho těla a přejdeme na léčbu alternativní. Chceme-li se zbavit zmiňovaných obtíží, obejdeme se i bez proklamovaných hormonů. Je však nezbytně nutná naprostá změna životního stylu – optimální životospráva, pohyb a cvičení, úprava stravovacích návyků, pitný režim.