Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dějiny kašle: Kdo za prvobytně pospolné společnosti až raného feudalizmu a nevolnictví začal kašlat a nemohl pracovat, zemřel buďto hlady nebo na chorobu kašel způsobující. Později již panovník kašlal na všechny. Oni mu to vrátili časem kapitalizmem a tak všichni kašlali na jednoho. Po zakašlání z kanónu Aurory kašlali jedni na druhé. Posléze opět jeden kašlal na všechny a pak všichni na něj a na všechno. Nyní jsme dosáhli stavu, kdy všichni kašlou na druhé. Vývoj jde nezadržitelně vpřed a již můžeme sledovat nejen v telebedně sem se deroucí formu nejmodernější společnosti, kdy všichni kašlou na vás. Toho se ovšem nemusíme obávat, protože demografický vývoj u nás naznačuje, že již brzo nebude na koho kašlat a ani kdo, ani na cokoliv a vzápětí nebude už ani čím kašlat neboť mílovými kroky spějeme do stádia, „kam jsme došli“…
Příčina kašle spočívá v dráždění receptorů v průdušnici hlenem nebo čímkoliv, co zabraňuje hladkému laminárnímu proudění vzduchu.
Kašlů je více různých druhů. Rozeznáváme je od slabého odkašlání pro čištění průdušek, či expektorační s vykašláváním zásoby obtěžujících hlenů, přes suchý, jehož příčinou bývá zánětlivý otok průdušky, až po plíce trhající kašel a smích tabákového průmyslu. Mokrý kašel je na samostatný odstavec viz o kus níž…
Neškodné bývá odkašlání či lehké pokašlávání, kdy se nám v podstatě jen čistí průdušky od většího množství hustého hlenu vzniklého například vlivem vdýchávaného prachu.
Sám, od chvíle, kdy jsem se utopil v městském bazénu s dobře nachlorovanou vodou, jsem po oživení lehce odkašlával po několik hodin. Nevykašlával jsem ale vodu, nýbrž krev – odhadem celkem asi přes litr, která protékala chlórem rozleptanými plicními sklípky do průdušek. I když je velmi těžko stravitelná, raději jsem ji hned polykal, abych nevypadal jako upír po krmení. Na přání nevěřícího lékaře jsem na chvíli odkašlávat a polykat přestal, a když se krve v průduškách nahromadilo více a nešlo již nekašlat, vykašlal jsem ji nekontrolovatelným už zakašláním do připravené ledvinovité misky, odkud se odrazila na postel a lůžkoviny, na přítomnou zeď, trochu i na mě a také na něj. Byla nádherně světle červená a lehce zpěněná, prostě moje… všude kolem. I uvěřil. (Jestli jsem přežil a vůbec jak to dopadlo, je popsáno v článku „O utopení„. Volala mi kdysi jedna paní: „Vy jste mi dal! V životě jsem nečetla něco tak vtipného jako to, jak jste se utopil. Řehtala jsem se tak, že se manžel chodil do obýváku dívat, jestli ještě žiju! No, ale teď mi to došlo a teče mi po zádech studený pot a chvějou se mi nohy! Co s tím mám dělat?“ Doporučil jsem jí dobromyslovou směs na nervy a B komplex forte…)
Také jsem kdysi při běhu vdechl nepatrnou mušku. V tu chvíli bych, ač nekuřák, slavnostně vyhrál mezinárodní kuřácké přebory v kašli, kdyby se ovšem zrovna nějaké konaly. Spustil se mi strašlivý a zesilující kašel. Mohutné (slabé slovo…) podráždění nervového systému nutkalo až na zvracení, dávení a mdloby. Po půlhodině umírání jsem se tak umlátil, že jsem už kašlat nezvládl, o nějakém běhu a tréninku ani nemluvě. Ta miniaturní bestie se mi zřejmě křídly přilepila na sliznici průdušnice, pošimrala nožičkami a můj vegetativní nervový systém se rozbláznil – a bylo po mně.
Z toho plynou mnohá poučení. Abych nedýchal to, co je vidět. Musím-li dýchat otevřenými ústy, je třeba zvednout špičku jazyka za horní zuby nebo skousnout zuby, případně časem zubní protézy, až nebudu mít dostatek zubů originálních. Abych se nikam ozlomkrk nehnal, kam se lze dopravit pohodlně i jinak. Sport, spěch a otvírání si huby jsou velmi nebezpečné činnosti. A také, že nejsem vlaštovka, abych někde lítal s otevřeným zobákem. Proto například usměvavého cyklistu poznáte podle množství mušek mezi zuby…
Na průsvit průdušek a tím i na hustotu řasinkových čistících buněk má vliv i stav nervového systému, který jejich svalovinu řídí. Řiditelem je mícha a ta se snaží, aby průdušky měly vždy optimální profil pro snadnou a bezchybnou dýchací i čistící činnost. Bohužel nervy odstupující od míchy procházejí podél páteře velmi silnou svalovinou a tuhým vazivem, které v případě otoků, zvýšené námahy a křečí průchozí nervy přiskřinují. Zdá se, že v případě, kdy je nervový svazek jen lehce stlačený, pronikají v těchto místech anionty (kyselé zplodiny látkové výměny překyselených lidí na nervy) do nervových pochev a indukují tak v nervu falešné nadbytečné signály (a pak pochopitelně nemůže nebýt člověk na nervy… (nebo na rvy?)), na které reagují průdušky stažením. V případě silnějšího útlaku nervu ale naopak nepropustí nervem žádný signál a průdušky v inervované lokalitě se roztáhnou. V prvním případě není kudy dýchat, protože je zavřené potrubí, a v druhém jsou řasinkové buňky natolik daleko od sebe, že jejich efekt pro čištění je nedostačující a v plicích se hromadí hlen s mikroby, prachem atd. a chová se pro mikrobestie jako inkubátor. A nejen, že se hlen neposunuje do jícnu, ale na větší ploše snadněji vysychá a vytváří hustější kal, který je i pro zdravé úklidové řasinky velkým problémem dráždící výborně receptory kašle. Proto je velmi vhodné příliš suchý vzduch vlhčit.
Nejčastěji ale platí: Bacil mě našel – mám kašel.
Zdravý člověk si ve zdravém prostředí vytváří v plicích asi 0,2 l řídkého hlenu za den. V obvyklém prostředí našich měst a prachu vsí to odhaduji asi na 0,5 l hlenu, jímž se z plic vymývá to obrovské množství jemného neviditelného prachu, který neustále vdechujeme. Hlen s prachem, plísněmi, viry, mikroby, bílými krvinkami a odloupanými úlomky sliznice je pomocí řasinkových (vláskových) buněk sliznice průdušnice posunován jejich pohybem do jícnu. Polknutím ho proženeme ještě trávicím systémem, kde vhodně doplňuje vlastní ochrannou hlenotvorbu sliznice před rozkladným účinkem trávicích šťáv na sliznice žaludku, dvanáctníku a střev. Je-li ho však příliš mnoho, tak trávení ucpe.
Nemocné průdušky dokáží denně vyprodukovat až přes 2 l této důležité a život chránící, leč poněkud hnusné tekutiny. A to i u malých dětí, které si někdy spolykaným hlenem zablokují žaludek a hlavně střeva tak, že nemohou přijímat potravu anebo ji vzápětí vyzvrátí. Těmto potom doporučuji podávat šťávu z borůvkového kompotu, ale jen po troškách, nejlépe po lžících. Dosud plně nedoceněná borůvka údajně svým fialovým barvivem regeneruje dotčené sliznice. Každopádně mohu potvrdit, že se to na mnou pozorovaných a doporučených případech osvědčilo.
Řídký hlen houstne množstvím prachu, patogenními mikroby nebo jeho nedostačující produkcí v tenkých průduškách a hodně i odparem díky zrychlenému dýchání při horečce či námaze. Potom chvěním své nahromaděné rosolovité masy při proudění vzduchu v hlavní průdušce dráždí receptory pro kašlací reflex, aby se průdušky odkašláním rázně vyčistily. Turbulence v proudění i rychlost vzduchu samozřejmě výrazně zvyšují otok průdušek typický při jejich zánětu, při astmatickém či alergickém záchvatu, ale i při dalších důvodech, například při poleptání alkalickým prachem (staveniště), prachem z rostlinných substancí či následkem silnějšího kouření aj.
Kašel ovšem současně i plíce strašlivě namáhá a případnou infekci v průdušinkách dokonce zákeřně zatlačí část ještě více do hloubky, takže hrozí přenos nákazy do plicní tkáně a zápal plic. Zároveň nárazy kašle způsobují tření poplicnice o pohrudnici, což dává vzniknout zánětu pohrudnice a i případně výpotku neboli vodě na plicích. V horším případě i srůstům.
Pokašlávání vypuzující hlen je dobré, ale silný kašel je likvidační, sebedestruktivní.
Malé děti někdy ani nevypadají nemocné a přesto po ulehnutí do postele nejsou půl hodiny k zastavení. Nemyslím obvyklé hemžení se v duchu odporu příkazu ke spaní: „Koukej už, prosím tě, konečně zavřít oči a spát!“, ale pokašlávání až trhající kašel. V této poloze se totiž snadněji řasinkovým buňkám čistí plíce i z větší hloubky. Nemusí to být ještě tragédie, poslouchejte kašel. Je-li nenásilně vykašláváno, je to spíše přínosem, protože se plíce takto přirozeně čistí. Usilovně-li až násilně-li se kašel prezentuje, je to už špatné. Je-li kašláno na sucho, je to velmi špatné a může být hůř, protože to iniciuje lymfou nezvládnutý otok intimy průdušek z obvykle virem zničených buněk kolem receptorů nebo toxiny mikrobů či plísní. V takovém případě je velmi vhodná alespoň masáž páteře od zadku k hlavě s pomocí lymfodrenážního Měsíčkového oleje MO (www.lymfolej.cz), aby se rozvolnily případné blokády, zlepšila inervace pro průdušky, že aby fungovaly správně, a odtekly otoky.
Tedy rozumné vykašlávání je spíše znakem mírného a zatím imunitou zvládnutého mírného zánětlivého procesu spíše v hloubi plic a v jemnějších průdušinkách, kdežto silný či suchý kašel je již závažným problémem hlavně tlustších průdušek.
Pro prevenci se ideálně hodí bylinkové přípravky. Užívají se od prvního příznaku nebo raději ještě o trochu dříve (tedy při očekávání problémů) a dále po několik dnů. Je-li třeba týdnů, doporučuji obvykle současně i další terapii lékaře. Toho doporučuji požádat i o lékový tlumič kašle na noc, ale ten podávejte jen při silných záchvatech kašle, který „trhá plíce“, a před ulehnutím ke spánku, kdy lze silný kašel očekávat. Do doby, než tlumič zabere, je vhodnější sedět nebo polosedět, tedy asi půl hodiny, aby se kašloreceptory hlenem nestimulovaly. A pak rychle usnout. Potřebujete-li počítat před spaním ovečky, tak jako Mr. Bean – kalkulačkou.
Někdy u dětí zpozorujete, že mají tendenci si nedostatečně obléknuty hrát v sychravém povětří v kalužích. To je čas, kdy mají pocit energie a sebevědomí až protivnosti. Je to tím, že nadledvinky již vyronily stresové hormony reagující na infekci a je nejvyšší čas na protiopatření, která by už vlastně měla být stejná, jako při kašli samém. Tím se posílí imunita a odolnost i pro budoucno (pro prevenci angín je vhodné navíc stříknout do krku několikrát denně neředěné Dubové kapky RK z rozprašovače (www.dubovky.cz). Lze použít i jakýkoliv jiný nosní sprej, například od Vincentky).
Po ulehnutí nastává ještě jeden málo známý proces akcelerující kašel. Krev hromadící se vestoje vlivem gravitace v dolní části těla se ulehnutím rozvrství pravidelněji a deponuje se i ve výše uložených orgánech. Houbovitá konzistence plic a obrovské množství tenkostěnných kapilár umožňuje snadno v sobě krve uložit až čtvrtinu celkového tělesného množství na úkor dechové kapacity. A ani si nevšimnete a už se dusíte; to je nenápadně a hned.
Starým lidem se tak stává ležení a dušení se spolehlivou smrtelnou pastí na srdce, zvláště na jeho slabší pravou komoru, která se mnohem více dře (srdce je při tom hladové a přidušené…) s protlačováním krve oteklými plícemi. Srdce je stlačeno shora plícemi a zezdola bránicí a leží vlastně na své slabší pravé komoře, která se tak hůřeji plní. To samozřejmě výrazně zhoršuje nadměrné břicho (břicho bohužel i vsedě). Proto starším doporučuji v posteli alespoň poněkud podložit hrudník, aby byl výše než břicho a nohy. Polehávajícím starcům se hromadí veliké množství tělesných tekutin v otokem omezených plicích. Poznáte to podle krátkodechého lapání po vzduchu a současně jakoby oblblostí až absencí mysli. To je způsobeno množstvím nezdetoxikovaných hygroskopických a tím krevředících metabolitů a bílkovinolytů z atrofující lokomoční svaloviny v oběhu játry, jimž pro funkci detoxikace také chybí kyslík. Končetiny chladnou a krev z nich se tedy hromadí v trupu a kam se vejde. Srdce se svojí pravou komorou tak namáhá protlačit oteklými plícemi krev do levé komory, až se jeho svalovina nevratně unaví a selže. Proč na to stejně skoro všichni umřeme, není složité pochopit, protože stará játra nedostávají dost kyslíku na to, aby zvládla vyčistit všechny odpady. Lidová empirie z vesnice tomuto jevu výstižně říká, že dotyčný je u pr… s dechem.
Závodní kašel vzniká, když kašlete nasucho bez hlenů, tedy většinou velmi zběsile jako o závod a často ještě zrychlujete. Suchý kašel bez vykašlávání čistících hlenů s vdechnutými nečistotami i nečistotami ze sliznice průdušek (prostě bordelem) je známkou silnější poruchy v plicích, než si v tu chvíli uvědomujete, protože tato směs zůstává v průdušinkách jako chovná stanice mikrobů a plísní.
Suchý kašel je vždy dráždivý a jeho prvotní příčina kromě virů bývá nejčastěji ve vdechnutí nesmáčivého prachu. Dříve převažovaly mastné saze svíček a petrolejek, nyní nejčastěji z výfuků. Také velké prachové částice na stavbách nebo třeba i olejový aerosol. Tuto vlastnost má i chlupatý prach ze suchých rostlinných zdrojů, například ze dřeva či z píce, papíru nebo pyl. Tímto materiálem podrážděné průdušky otékají, ale nezvyšují většinou výrazněji produkci hlenu, protože se dráždí hlavně střední úsek průduškového kmene. Hlen v rozšířených průduškách (většinou od blokád páteře) schne a potom zde snadněji vzniká alergie a astma. Navíc přetlak při kašli dále překrvuje průdušky a tudíž zužuje jejich průsvit v místech korektní inervace. Ty průdušky to s námi mají fakt složité…
Nepravidelný otok tlustších průdušek nebo nárůstek, nádor, cucek, vajíčko hlísta, hlíst či jen nalepený hlenovitý kus čehosi na průdušce vytváří turbulence a vibrace stimulující kašloreceptory k usilovnému kašli. Kašel a otok průdušky vede vcelku rychle k zánětu průdušky a ten opět snaživě ke kašli jak v začarovaném kruhu (lat. circulus vitiosus). Impulzy v receptorech nervového systému zanícených oteklých průdušek potom často vznikají i bez adekvátního podráždění (díky překyselení disociovanými anionty). Prostě kašlání stimuluje kašel a to umí otrávit člověka do značné nenálady až trudnomyslnosti zvané depka. Na ní se ale již výrazně podílí i nedostatek kyslíku v mozku a játrech, protože při kašli se člověk paradoxně dusí a nedetoxikující játra nečistí krev. Proto není špatně si trochu přidechovat čumáčkem kyslík (90%ní asi 1,5-2,5 l min.).
Ještě jsme dost dobře neprobrali mokré formy kašle. Tím může být vysoká produkce řídkého hlenu na začátku viróz, kdy se tekutou nadprodukcí velmi řídkého hlenu brání průdušky odmytím a odplavením virů pryč. Kašel je potom nakažlivý kapénkami s obsahem virů na 20 až 30 metrů, tedy skoro stejně, jako u otevřené tubery, jejíž kapénky obsahují hlen poněkud více zahoustlý bylinoodolnými mikroby pana Kocha. Ovšem specificky a hodně mokrou formu jakéhokoliv typu kašle nebo kýchnutí si můžete vyzkoušet s plným močovým měchýřem a případně i hutnější formu s použitím projímadla… (…lžící ricinového oleje nebo čajem ze senny – prostě se budete bát zakašlat, abyste se neposrznečistili.)
Jak to tak po sobě čtu, tak docházím k závěru, že jakmile zakašlu, bude po mně.
Takto si vysvětluji kašel já a doufám, že jsem příliš nepodráždil zastánce odborných dogmat kašel vysvětlujících jinak. Jestli ano, tak se na to příště vykašlu.
Takže jak bych šel na kašel:
Čaje:
U kašle s vykašláváním: Divizny, slézu a podbělu bych dal do směsi víc. A jitrocele, tymiánu, máty, lípy a květu černého bezu méně. 3 lžičky řezané směsi spařit čtvrt hodiny a pít častěji během dne mimo jídla. Čaj s diviznou nestačí kvůli jejím chloupkům (trichomům) scezovat, ale je nutno ho filtrovat. (Pohodlněji diviznová směs 2-3 lžičky + tymiánová směs 1-2 lžičky do 2-5 dcl teplé vody, pít mimo jídla 3-4xD. Ideální je přikyselit 1/2 lžičkou práškového vit. C (vit.C100))
U suchého kašle: Květ černého bezu a lípy jsou základem a přidat můžete diviznu, podběl, mátu a květ vlčího máku. (lipová směs 2-3 lžičky do 2-5 dcl teplé vody, pít mimo jídla 3-4xD. Opět lze přikyselit 1/2 lžičkou práškového vit. C (vit.C100))
Další, obvykle při nebo po jídlech:
Vhodné pro kompenzace metabolického překyselení z nevědomého přidušení je rozkousání či pomletí a polknutí asi 20-30 semen ostropestřece 3xD. (ostropestřecová směs 1 lžička do 1-2 dcl teplé vody, pít po jídlech 3xD a ostroperstřecová kaše 3xD 1 i více lžiček s jídly.)
Při chronickém léčebně špatně zvladatelném kašli, když to zažívání dovolí, se osvědčilo užívání speciálního měsíčkového oleje dědka kořenáře (tedy mě…) 3-6xD1-3 lžičky. Snadno vstřebává ze střeva do lymfy (www.lymfolej.cz) a po přepracování v mízních uzlinách postupuje lymfatickým systémem s množstvím na mikroby a viry nažhavených lymfocytů válčit po přestupu do odkysličené krve přímo do plic…
Další, obvykle mimo jídla nebo na lačno:
Velmi vhodné je užívání vitamínových přípravků s obsahem vitamínu C a A. Proti útlaku plíce přecpanou peněženkou a pro pomoc při vykašlávání napomůže tekutosti hlenu i saponinová komplexně čistící a mikrobestie vyplavujíce yacca asi 4-6xD 1-3 tobolky.
U pokašlávání zvláště dětí:
Pokašlal 1 lžíce do 1,5-2,5 dcl vody a pít dle chuti mimo jídla po douškách a po vypití udělat další. Lze přidat postupně další tekuté bylinné koncentráty dědka kořenáře: šalvějovou směs pro prevenci a imunitu, tymiánovou směs pro imunitu víc, diviznovou směs na kašel expektorační a obecný a lipovou směs na kašel suchý a astmatický. Lze přikyselit práškovým vitamínem C pro podporu imunity.
Prevence:
Dubové kapky z rozprašovače (je skladem) stříknout do krku neředěné jeden až několik střiků při krkubolu (také při bolesti zubů a dásní při paradentóze) 2-12xD. Dětem méně. Také je neváhejte stříkat na všechny hmyzí bodance a obecně dírky do kůže či odřeninky za vašeho nadšeného řevu na půl minuty, protože potom už to přešlo. Dubovky totiž štípavopáleje reagují tříslovinami se všemi mikroby, viry, plísněmi i parazity a likvidují je kontaktně. Obvykle jsou za hodinu zcela vyreagovány a nutno přidat. Na vzduchu hnědnou; nesnáší se s kyselinami a také od vitamínu C potřebují asi 1/2 hodiny pauzu; v ústech kyselé vypláchnout napitím se vody.
Zevně:
Dříve se velice osvědčovalo mazání ukašlaného hrudníku psím sádlem (obvykle z pouličního, cizího či nechtěného chovu). Speciální měsíčkový olej lymfolej dědka kořenáře B. Nového (mně se ale k mazání hrudi osvědčil ještě mnohem lépe. Na svalovinu kolem páteře tlačte dlaněmi pomalu směrem nahoru k hlavě pro případné uvolnění blokád. Přebytek MO setřít hadrem a vzít si staré triko, anóbrž to maže textil tak, že to bez ohledu na reklamu nejde vyprat nejen supr nejpracími televizními přípravky, ale ani běžným práškem.)
Cvičení:
Meditační cvičení pro posílení imunity: Přestaňte sledovat, co se děje okolo vás. Sedněte si třeba na postel se zkříženýma nohama (turecký sed), můžete se lehce opírat bedry o pelest nebo o zeď (vleže jen když nelze sedět). Ruce přiložte na bolavý hrudník. Zavřete oči a provádějte velmi pomalé hlubší dýchání, co plíce dovolí. Ještěrčí dech: maximální dovýdech, hluboký nádech do břicha, hrudníku a ramen, povolit svaly k samovolnému vydýchnutí a počkat než se vám zase bude chtít dýchat. Při tom si představujte v duchu, jak vaše myšlenková energie jako teplo jarního slunce prohřívá chladné plíce. V mysli cestujte stále po průduškách a mentálně prohřívejte všechna místa, kde máte pocit chladu. Meditujte tak dlouho, dokud nemáte pocit, že už toho bylo dost, avšak nejméně čtvrt hodiny 1-4xD. V případě lapavého dechu u silného stařeckého otoku plic namáhajícím pravou srdeční komoru, vždy po maximálním nádechu na chvilku zadržte vzduch v plicích (ještěrčí dech druhého nebo s dlouhou zádrží třetího typu).
Pozn.: Je nutno zateplovat vstup vzduchu do těla, aby se nezachlazovaly sliznice dutin, nezhoršilo jejich čištění řasinkami a prokrvení. Tím se zvýší i vstupní vlhkost vzduchu, aby se nevysušoval očistný plicní hlen na bahno z prachu, bílých krvinek, mikrobů, kousků tkáně slepených hlenovým pojivem. Do nepohody nosit teplou čelenku, která vyhřívá čelo, spánky, horní část ucha, kost skalní a první dva krční obratle. Na noc kulich a stáhnout přes oči až na bradu (stejně je tma a tak je i vyšší produkce regeneračního melatoninu) a dýchat přes textil (vypsal jsem si 20 dobrých důvodů, proč, ale hlavně vás to nutí dýchat víc a omezuje chrápání).
Eukalyptová silice – asi 50 ml se nalije do skleněné misky na kompot (bez vody!) a nechá bez nahřívání samovolně odpařovat do místnosti.
Postel staršímu člověku upravit tak, aby hrudník byl podložen mírně šikmo nahoru a hlava ještě výše asi o 15-25 cm od roviny postele.