Karcinogeny ve stravě

cm hamburger

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Oficiální vládní dokument zařadil látky, které se tvoří v mase při jeho tepelné úpravě, mezi původce rakoviny. Heterocyklické aminy, známé pod zkratkou MeIQ, jsou na seznamu NTP novým přírůstkem. Jsou totiž silnými mutageny.31. ledna 2005, Národní toxikologický program (National Toxicology Program – NTP), který v USA vydávají Národní ústavy zdraví (National Institutes for Health), zveřejnil svou poslední aktualizaci přehledu rakovinotvorných látek. Na seznamu 246 sloučenin jsou také heterocyklické aminy, které se tvoří při dlouhodobém vystavení masa prudkému ohni.

Není to poprvé, kdy se v souvislosti s úpravou jídel s karcinogeny setkáváme. Tak například takové akrylamidy. V roce 1991 je NTP označil jako běžné průmyslové chemikálie, jenž se používají při výrobě papíru. Do povědomí veřejnosti se akrylamidy dostaly až před třemi lety, kdy se zjistilo, že se tvoří v potravinách (například bramborách), pokud jsou zpracovány při vysokých teplotách.

Dalším případem karcinogenních látek v potravinách jsou aflatoxiny. Vytváří je všudypřítomné plísně, které přirozeně napadají a rozkládají skladované potraviny. Typickým zástupcem potravin s vysokým obsahem aflatoxinů je arašídové máslo. Aflatoxiny produkované plísní Aspergillus flavus lze nalézt v obilí, semenech bavlníku, burských oříškách a ořechách stromů. Aflatoxiny se na seznamu rakovinotvorných látek ocitly již v roce 1980.

Většina chemikálií uvedených na seznamu rakovinotvorných látek pochází z průmyslových odpadů, které znečišťují ovzduší, vodu a půdu. Nicméně, ta hlavní cesta těchto látek k lidem je prostřednictvím jídla.

V této kategorii jedů jsou zahrnuty i látky ze seznamu z roku 1981 a nyní zakázané chemické sloučeniny dioxinů (2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxin) a polychlorovaných bifenylů (PCB). Polychlorované bifenyly jsou olejovité látky užívané například jako chladící kapaliny v transformátorech (transformátorový olej). Jak dioxiny tak polychlorované bifenyly se mohou dostat do potravinového řetězce jako vzdušný spad, který vypouští továrny do ovzduší.

Dlouhodobé rožnění masa na přímém plameni patří k nejsnazším způsobům, jak si přivodit „raka“ žaludku a střev. Ironické je, že několik zaznamenaných karcinogenů bylo nejprve využíváno právě jako přísady do potravin. Mezi nimi i safroly, které byly pro svou specifickou vůni používány v přípravě piva a jídel. Na seznam se dostaly v roce 1981; butylovaný hydroxyanizol (BHA), běžný potravinový konzervační prostředek, zaznamenán v roce 1991; a alkoholické nápoje, zaznamenány v roce 2000.

Nové přírůstky

Klíčovým přírůstkem na seznamu toxinů jsou letos heterocyklické aminy, známé pod zkratkou MeIQ (2-amino-3,4-dimethlimidazo[4,5-f]quinoline), MeIQx (2-amino-3,8-dimethylimidazo[4,5-f]quinoxaline), a PhIP (2-amino-1-methyl-6-phenylimidazo[4,5-b]pyridine). Tyto chemikálie spojuje skupina IQ (2-amino-3-methylimidazo[4,5-f]quinoline) a jsou nyní pokládány za karcinogeny. V pokusech na zvířatech se ukázalo, že MeIQ, MeIQx, IQ, a PhIP jsou u myší silnými mutageny.

Konečně zpráva upozorňuje na neprůkaznost publikované studie, která lidem „poskytuje nějaké údaje“ k rizikům konzumace grilovaného nebo smaženého jídla, „které může obsahovat IQ a/nebo jiné heterocyklické aminy.“ Národní institut proti rakovině (The National Cancer Institute) vedl jednu z těchto sugestivních studií. Ty srovnávaly stravu 176ti pacientů postižených rakovinou žaludku a dalších 503 osob, které rakovinou postiženy nebyly. Zpráva výzkumu z roku 1997 tvrdí, že lidé, kteří pravidelně jedli středně nebo silně propečený steak, čelili trojnásobnému riziku rakoviny žaludku než ti, kteří jedli maso nedopečené nebo středně propečené.

Na co zpráva nepoukazuje

Že se heterocyklické aminy, kterých je na seznamu bezmála 17, tvoří v mase jeho dlouhou tepelnou úpravou na prudkém ohni. Výzkumné studie přitom ukazují, že pomalejší vaření na mírném ohni může tvorbě heterocyklických aminů předejít. Další způsob možného omezení tvorby těchto škodlivin spočívá v přidávání trochy škrobu do masa, jeho marinováním nebo několikaminutovým předvařením v mikrovlnné troubě před grilováním.

Co můžete udělat, aby grilování bylo bezpečnější? Můžete pomocí vhodných opatření tento problém minimalizovat?

  • Používejte ke grilování vhodný gril.
  • Používejte ke grilování kvalitní dřevěné uhlí.
  • Používejte libové maso, odstraňte kůži z drůbeže a tučné okraje masa.
  • Grilujte tak, aby nedocházelo ke styku plamenů s masem!!!
  • Grilujte tak, aby nedocházelo k odkapávání tuku na rozžhavené uhlí.
  • Než začnete grilovat maso, marinujte jej.

Některé látky ze seznamu NTP vypadly. Obsahem zprávy je i příloha látek, které byly na tomto seznamu rakovinu vyvolávajících látek. Sacharin byl vyškrtnut ze seznamu rakovinotvorných látek. Jeho používání podle zprávy NTP nepředstavuje pro člověka významné riziko. Tato první nekalorická náhražka cukru oslavovala své 125. výročí loňský rok. V roce 1981 byl sacharin označen jako možný rakovinotvorný produkt na základě pokusů na potkanech, u kterých zvyšoval počet případů rakoviny močového měchýře. Podle nových poznatků, které reflektuje zpráva NTP, se v případě lidí tyto obavy nepotvrzují. Jak nová zpráva NTP říká: „Přestože je nemožné zakončit zprávu tím, že nebyla vznesena žádná ohrožení lidského zdraví, co se sacharinu týče…sacharin není pokládán za podmínek všeobecného využití jako umělé sladidlo za lidský karcinogen.“

Jak sladké…
——————————————————————————–

Nádorová onemocnění jsou v ekonomicky vyspělých státech druhou nejčastější příčinou úmrtí. V roce 1990 vzniklo na světě přes osm milionů nových případů těchto onemocnění (v témž roce zemřelo přes 5 milionů nemocných). Odhaduje se, že v roce 2000 to bylo již o dva miliony více. Podle národního onkologického registru bylo v České republice v roce 2000 nově hlášeno přes 56 tisíc nádorových onemocnění. Průměrně u nás tedy každý den na následky této diagnózy zemře okolo 76 pacientů, tj. ročně přes 27 tisíc osob.

Prameny:

  1. National Toxicology Program
  2. Department of Health and Human Services
  3. www.ntp.niehs.nih.gov
  4. Calorie Control Council
  5. www.saccharin.org/
  6. National Institutes of Health news release.
  7. www.nih.gov/news/pr/may2000/niehs-15.htm
  8. National Cancer Institute
  9. www.cis.nci.nih.gov/asp/FactSheetPub/AlphaSubList.asp?alpha=181
  10. Ward, M.H., et al. 1997. Risk of adenocarcinoma of the stomach and esophagus with meat cooking method and doneness preference
  11. www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/abstract/41737/ABSTRACT