Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V souvislosti s poškozením atomové elektrárny v japonské Fukušimě se množí dotazy, do jaké míry je obyvatelstvo v České republice ohroženo na zdraví radioaktivním zářením a zda má smysl se proti tomu chránit užíváním tablet s obsahem jódu, přesněji řečeno jodidu draselného.
Předně je třeba říci, že radioaktivita existuje i v přírodě a existovala by, i pokud by na Zemi nežili lidé. Tato přirozená radioaktivita vzniká samovolným rozpadem atomového jádra. Přitom se uvolňuje energie ve formě radioaktivního záření. Pokud toto záření na jiné látky, dochází ke vzniku takzvaných iontů. Proto je toto záření označované jako ionizované záření.
Existují tři formy radioaktivního záření – alfa, beta a gama. Nejnebezpečnější z této trojice je gama záření, které může mít velmi ničivé účinky. Bylo již zmíněno, že radioaktivita je přirozená součást prostředí kolem nás. Přirozeně radioaktivních látek je kolem nás mnoho, radioaktivní jsou dokonce i tkáně živých organismů. V dávné minulosti byla na Zemi mnoho více radioaktivity, protože radioaktivní částice byly součásti vesmírné hmoty, z které vznikla naše Sluneční soustava. Pozůstatkem těchto dějů je například radioaktivní uran, který byl těžen dříve i u nás. Ovšem jak bude plynout nekonečný čas vesmíru, radioaktivita bude na Zemi stále klesat, protože bude neustále docházet k rozpadu dalších a dalších radioaktivních prvků.
Nicméně člověk začal v minulém století ionizované záření radioaktivních prvků k výrobě elektřiny jako poměrně levného a výhodného zdroje. Nejdůležitější radioaktivní prvky, které se k tomu využívají, jsou uran, radium nebo plutonium. S rozvojem těchto elektráren a hlavně po tragédii v jaderné elektrárně v Černobylu v roce 1986 začali lidé velmi pečlivě sledovat úroveň radioaktivity v životním prostředí. Pro její hodnotu byla ustanovena jednotka Sievert (Sv), rovněž je používán její zlomek miliSievert (mSv), tisícina Sivevertu. Je důležité při čtení různých textů sledovat, kde jsou údaje v Sievertech a kde v miliSievertech. Někdy je rovněž, třeba na stránkách Státního ústavu pro jadernou bezpečnost používána jednotka mikroSievert, což je jedna miliontina Sievertu.
Pro srovnání, průměrná dávka radiace, kterou obdrží za rok člověk v naší republice v přírodním, nekontaminovaném, prostředí, je 3 200 mikroSivertů neboli 3,2 miliSievertů. Při rentgenu hrudníku jsme ozáření jednorázovou průměrnou dávkou 50 mikroSievertů, při rentgenu břicha to může být 600 mikroSievertů. Lidé pracující se zdroji záření obdrží za rok celkovou dávku 20 000 mikroSievertů.
Pokud lidé obdrží silnou dávku záření, vznikají již zmíněné ionty i v těle člověka a dojde k tvorbě energie, která negativně působí na náboj atomů a molekul v lidské tkáni tím, že dochází ke změně náboje. Některé buňky toto záření přímo usmrtí, jinde pozmění jejich genetickou informaci. Nesmírně nebezpečné je, že z dlouhodobého hlediska se zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Při silné dávce dochází ke vzniku nemoci z ozáření, která je odborně označována jako akutní radiační syndrom. Člověk musí být vystaven určité dávce radiace, obvykle vysoké dávce po krátkou dobu.
Dávka v hodnotě 0,05 až 0,2 sV sice nevyvolá žádná příznaky, ale představuje již možné riziko pro vznik rakoviny. Mírný stupeň nemoci z ozáření je uváděn od dávky 0,5 sV, vážná od hodnoty 2 sV. Téměř 100% úmrtnost mají dávky od 6 sV. Je nutno poznamenat, že zmíněné dávky mohou nastat pouze v případě velmi vážné havárie jaderné elektrárny či v případě útoku jadernými zbraněmi.
Pokud by k něčemu takovému došlo v případě katastrofy jaderné elektrárny, pro okolní území jsou obyvatele těchto území vybavení pro případy potřeby tabletami obsahujícími jodid draselný. Jde o to, že v případě jaderného neštěstí dochází k uvolnění radioaktivního jódu, který se ukládá v lidském těle ve štítné žláze. Toto může způsobit rakovinu štítné žlázy. Pokud v případě nebezpečí užijeme jodid draselný, dojde k tomu, že tato látka zabrání ukládání radioaktivního jódu ve štítné žláze.
Nicméně v současné době v České republice není racionální důvod užívat tyto tablety. Místo havárie v Japonsku je vzdáleno zhruba 9 000 km. Během této vzdálenosti se radioaktivní látky, uniklé do ovzduší, rozptýlí v atmosféře a nad ČR se nedostanou v koncentraci, která by byla nebezpečná našemu zdraví. Tyto tablety s obsahem jodidu draselného se ale nesmějí bezúčelně užívat preventivně, jen tzv. pro jistotu. Užívání těchto tablet může zvýšit riziko onemocnění štítné žlázy nebo může dojít k alergické reakci na jód u lidí, kteří jsou alergičtí na jód a neví o tom.
Jinak, význam má konzumace potravy bohaté na jód v případě, že ve složení jídelníčku chybí doporučená denní dávky jódu – jód kromě mořské soli a řas můžeme najít i v brokolici, pórku, špenátu, oříšcích kešu a burských oříšcích či lněném semínku. Ale toto je již jiné téma, které se týká zdravé výživy a není v souvislosti s jadernou havárií na severu Japonska.