Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Možná bych měl nejprve objasnit, proč zrovna sebe pokládám za způsobilého k napsání takové knihy. Ne, nejsem ani lékař, ani psycholog, moje kvalifikace je specifická. Třiatřicet let svého života jsem nepřetržitě kouřil. V posledních letech jsem ve špatných dnech vykouřil 100 cigaret, ovšem nikdy méně než tři krabičky denně. Podnikl jsem desítky pokusů přestat kouřit. Jednou jsem dokázal šest měsíců nekouřit a skoro jsem lezl po zdi, postavil jsem se vždycky vedle kuřáka, abych se přiživil na obláčku tabákového dýmu, ve vlaku jsem nastupoval vždy jen do kupé pro kuřáky.
Co se aspektu zdraví týče, je většina kuřáků přesvědčena o tom, že by už s tím měli skoncovat dřív, než „je to po-trefí“. Dosáhl jsem stadia, kdy jsem naprosto přesně věděl, že se svým kouřením zabíjím. Od námahy spojené s neustálým kašlem jsem trpěl chronickými bolestmi hlavy. Pořád jsem cítil trvalé bušení v žíle, probíhající kolmo ve středu čela a upřímně jsem věřil tomu, že v mé hlavě může každou chvíli něco explodovat a já umřu na krvácení do mozku. Takové myšlenky na mne sice dotíraly, ale nepřiměly mě k tomu, abych s kouřením chtěl doopravdy přestat.
Již jsem dosáhl toho stadia, kdy už jsem se o to ani nepokoušel. Vlastně mi kouření ani nepřinášelo žádný požitek. Většina kuřáků podléhá tu a tam iluzi, že jim cigarety jednoduše chutnají, to ovšem nebyl můj případ. Já jsem vždy chuť i pach cigaret nenáviděl, ale namlouval jsem si, že mi cigarety pomáhají se uvolnit a dodávají mi odvahu a sebedůvěru. Když jsem se pokoušel přestat kouřit, cítil jsem se vždycky bídně a neuměl jsem si představit hodnotný život bez cigaret.
Konečně mě moje žena poslala k terapeutovi pracujícímu s hypnózou. Musím přiznat, že jsem byl nanejvýš skeptický, protože jsem tenkrát nevěděl o hypnóze vůbec nic a představoval jsem si ho jako nějakého démonického exota pronikavého pohledu s houpajícím se kyvadlem. Dělal jsem si obvyklé iluze, které si kuřáci o kouření dělají, kromě jedné – nepovažoval jsem se za člověka slabé vůle. Všechny ostatní věci jsem měl pod kontrolou, avšak s cigaretami tomu bylo naopak. Věřil jsem, že hypnóza má něco společného s vnucováním cizí vůle, a ačkoliv jsem se ničemu neuzavíral (stejně jako většina kuřáků jsem naléhavě toužil přestat kouřit), myslel jsem si, že mi nikdo nemůže namluvit, že vlastně vůbec nepotřebuji kouřit. Celé sezení mi připadalo jako čiré plýtvání časem. Hypnoterapeut se mě pokoušel přimět k tomu, abych zvedal paže a prováděl různé jiné věci. Nezdálo se, že by něco dopadlo, jak mělo. Neztratil jsem vědomí. Nepropadl jsem se do transu, nebo jsem si to alespoň nemyslel, a přesto jsem po tomto sezení nejenže přestal kouřit, nýbrž jsem si užíval proces odvykání dokonce už během prvního období odpírání si cigaret.
Dříve než všeho necháte a poběžíte za hypnoterapeutem, rád bych vám něco vysvětlil. Hypnoterapie je prostředkem komunikace, bude-li vám přitom sdělováno něco nesprávného, nepřestanete kouřit. Jen nerad vyslovuji kritiku muže, kterého jsem vyhledal, neboť bych byl dávno mrtvý, kdybych tam nešel. Ale to, že jsem přestal kouřit, pak navzdory jeho snahám, nikoliv jejich zásluhou. Nechtěl bych budit zdání, že házím bláto na hypnoterapii, naopak – používám ji ve svých vlastních kurzech. Její sugestivní účinky a mocnou sílu lze použít jak k dobrému, tak i ke špatnému cíli. Pokud byste někdy šli na hypnózu, nikdy nechoďte k hypnoterapeutovi bez osobního doporučení nějakého vašeho známého, k němuž cítíte respekt a jež požívá vaši důvěru.
V těchto příšerných kuřáckých letech jsem věřil, že můj život visí na cigaretách, a raději bych zemřel, než bych se jich vzdal. Dnes mi často kladou otázku, zda se mě někdy nezmocňuje stará chuť si zapálit. Odpověď zní: Nikdy, nikdy, nikdy – zcela naopak. Můj život byl neobyčejný. I kdyby mě kouření zabilo, nemohl bych si stěžovat. Měl jsem v životě hodně štěstí, a přece to nejúchvatnější, co jsem kdy zažil, bylo osvobození od této noční můry, od tohoto otroctví, spočívajícího v celoživotním systematickém ničení vlastního těla, a nutnosti za toto privilegium ještě draze zaplatit.
Ukázka z knihy Snadná cesta jak přestat kouřit.