Je tepelně zpracovaná zelenina zdravější než syrová?

ovoce a zelenina

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Syrová strava nabízí mnohé benefity a jisté výživové směry jí oslavují, propagují a slibují si od ní léčivé efekty. Jiné směry pouze před syrovou stravou varují a poukazují na neideální trávení syrové zeleniny, které může být pro někoho zatěžující. Pojďme se na celou problematiku podívat blíže.

Pokusím se vysvětlit světlé i stinné stránky potravin čerstvých, taktéž těch vařených. Co vás osloví, vyzkoušejte. Co nevyhovuje v životě, odložte a nechejte druhým. Toto krásné pravidlo lze všeobecně aplikovat, ať už na stravu, či naše vzorce chování, které nás mnohdy zbytečně tíží.

Moje vlastní zkušenost

Jako nutriční terapeutka, zastánce a dlouholetý propagátor syrové stravy, ze které rok od roku jemně upouštím, neb člověk se zde učí, objevuje, posouvá se kupředu, začínám experimentovat s těmi nejlepšími surovinami, které prohřívám, jemně dusím, vařím či peču, přicházím na to, že ne vše syrové je zrovna výhrou.

Stejně tak toto pravidlo bude platit pro ono vaření, kterým přicházíme o tolik důležité enzymy. Všude třeba hledat rovnováhu. Za oněch několik let jsem si vytvořila systém, který se vám budu snažit níže představit. Bez zbytečného ega, které by mělo potřebu vás na mou cestu směrovat. Každý jsme jedinečný živoucí zázrak, do jednoho víme, co je naší podstatou, někomu to dojde dnes, druhému zítra. Nespěchejme, kroky každého z nás řídí vlastní rytmus srdce.

Syrová zelenina, poklad plný vitamínů a enzymů

Syrová, tzv. RAW strava, mne nadchla svou jednoduchostí, jemnými a harmonickými kombinacemi a celou spoustou informací, které byly, jak už dneska vnímám, poté, co jsem sundala růžové brýle, více méně manipulovaně podsouvány těmi, kteří kouzlu syrové stravy propadli.

green smoothie

RAW? Rozdíl je v podnebí

Narodíme-li se v tropickém ráji, kde je po celý den vlhko a teplo, stromy jsou obsypány čerstvým ovocem, půda tak úrodná, že ji netřeba chemicky hnojit a k ochraně plodů používat pesticidy, je zcela přirozené poskládat svůj jídelníček z enzymaticky aktivních, tedy syrových plodin, které horké tělo ochladí. Česká republika však leží v mírném pásu, kterému vlastní čtyři roční období. Polovinu roku je zde příjemně teplo, stromy rodí jablka, švestky, meruňky, hrušky, půda pak okurky, mrkev, petržel, dýně. To vše lze na sklonku jara a v průběhu teplého léta, případně pak raného podzimu konzumovat čerstvé. Tělo tak posílí svou imunitu, zásobí se vitamíny, ale také minerály na chladnější zimu, kdy toho čerstvého již tolik nebude.

Naše tělo je seskládáno z orgánů, které fungují jako harmonický celek. Vím, dnešní západní medicína pro každý z orgánů vyškolila lékaře, specialistu, který takový orgán, pokud vykazuje slabost, disfunkci či jakoukoli disbalanci, léčí, bohužel mnohdy pouze medikamentózně.

Trápí-li nás akné, lékař zhodnotí stav kůže a předepíše vhodný lék. Dále již neřeší onu příčinu, jež kolikrát v oslabeném střevě, které pak nečistou pletí signalizuje, že si tam někde uvnitř dennodenně ubližujeme, ať už konzumací alergenů, mezi které řadíme nejčastěji lepek či laktózu.

Vraťme se však k původní myšlence, kterou ve svém jemném a nenásilném učení podtrhuje tradiční čínská medicína. Syrová strava ochlazuje. Jídelníček, který bude dlouhodobě skládán z potravin, jež ochlazují, což je syrovým potravinám vlastní, po čase oslabí, ne-li přímo vyčerpá, jedno z center naší imunity, kterým je slezina.

Slezina podle TČM

Jejím hlavním úkolem, stejně tak jako úlohou žaludku, je řízení trávicích procesů. Část energie, kterou získá z potravy, pak transformuje v jemnou esenci, která, mimo jiné, protože zároveň odpovídá za tvorbu krve, představuje zdroj hybné síly. Jelikož slezina vyžaduje teplo, v zimních měsících se naučme zeleninu a ovoce spíše prohřívat. Rok či dva tělo zimu na syrové stravě zvládá, po čase se však z organismu vytrácí ona životodárná síla, svěžest, člověk je mrzutý, prostuzený, chladný. Upadá imunitní systém. Proto, jsme-li zastánci syrové stravy, ano, avšak pozor v rámci chladnějších měsíců, kdy našemu tělu teplo vzácné.

Syrová strava versus enzymy

Syrová strava na nich staví, dnes již víme, že enzymy dělíme na endogenní a exogenní. Ty endogenní jsou tělu vlastní, dle potřeby je vytváří. Exogenní však třeba přijímat stravou. Tyto enzymy jsou ovlivněny teplotou, nad 42 °C slábnou a slábnou a kolem 50 °C již vykazují minimální účinnost. Nemalý vliv má také pH, tlak, případně pak tzv. inhibitory, které činnost enzymů tlumí. Zde řadíme nejrůznější ionty, látky organické, ale také anorganické povahy, ať už nízkomolekulové, či vysokomolekulové.

Co jsou to eznymy?

Jedná se o takové malé, avšak velmi důležité biokatalyzátory všech chemických procesů, které v těle každou vteřinu, dennodenně probíhají. Laicky řečeno, upevňují imunitu, podílejí se na celé řadě trávicích procesů, regenerují, mnohé z nich jsou přenašeči nejrůznějších látek, které transportují tam, kam zrovna potřeba. Jednoduše jsou obdivuhodné. A tělo si jich cenní natolik, že první dny po narození jich kojené dítě prostřednictvím mléka dostává pětkrát více, než dny následující. Aktivují se i během horečky, kdy vyšší teplota těla stimuluje jejich funkci, probouzí je k životu, aby pak ony následně aktivovaly buňky imunitního systému, které nás ochrání před nejrůznějšími bacily a viry. Náš organismus je skutečným živoucím zázrakem právě díky enzymům.

Syrovou stravou tedy enzymy šetříme, neboť takový jídelníček pak složen z čerstvého ovoce, zeleniny, obilovin, jež namáčíme, jako jsou třeba nespařené ovesné vločky, nepražená pohanka. Řadíme zde také semena, ořechy, nejrůznější superpotraviny, kterými jsou, mimo jiné, nepražené kakao, kakaové máslo, kokosový olej, bylinky a koření sušené do 42 °C.

Syrová zelenina: trávení

U celé řady z nás však taková velká spousta enzymů může vyvolat trávicí problémy, nadýmání, bolesti břicha, průjem. Po čase, jakmile si tělo zvykne, těžkosti odezní, nicméně, jak jsem již psala výše, všude třeba rovnováhy.

Ne nadarmo pak v Číně po tepelně upraveném obědu konzumují sušené umeboši švestičky, plné enzymů, kdy jednu z nich rozmíchají v trošce vody a výsledný nápoj pak na podporu trávení po doušcích pijí. Případně vařený pokrm obohatí o fermenovanou záležitost, opět na enzymatickém základu, kterou může být výtečná Tamari omáčka.

umeboshi

Případně pak troška pickles, nakládané zeleniny, která pokrm vhodně doplní. Případně hrst klíčků, ať už z mungo fazolek, řeřichy, životodárné vojtěšky. Osobně přes zimu chystám spíše teplý pokrm, z důvodu prohřátí sleziny, který pak navíc čítá menší zeleninový salát, ať už z rukoly, strouhané mrkve, citrónové šťávy, sezamu a dobrých cherry rajčat. Syrovou stravu stále miluji, nicméně jsem zase o kousek dál, naslouchám tělu a vnímám jeho potřeby.

Poruchy trávení a syrová zelenina

Syrová strava (nejen zelenina) není příliš vhodná pro poškozený gastrointestinální trakt, hlavně tedy střevo, které může přemíra hrubé vlákniny dráždit. Pro šetřící diety, pro dietu geriatrickou tedy RAW není vhodné… Naopak čerstvé zeleninové šťávy, případně smoothies jsou přes léto výhrou, neboť tělo zásobí spoustou léčivých enzymů. V takovém případě bych pak skládala smoothies z lehce stravitelných banánů, jablek a hrsti čerstvé listové zeleniny. Medvědí česnek je obzvláště léčivý.

Vše třeba zvážit, zkoušet, respektovat umění pomalých kroků, něco si ke všemu nejdříve načíst a pak, po troškách užívat, co se osvědčí, opět ponechat. Já osobně potřebuji rovnováhu…

Proč je vařená strava lépe stravitelná?

Vařením se vláknina stává mnohem stravitelnější, mění svou strukturu a oslabený trávicí systém s ní nemá tolik práce. Enzymy, které se varem vytratily, pak doplňme lžící klíčků, zvládneme-li, čerstvým zeleninovým salátem, případně pak fermentovanými potravinami, kam řadíme i mé oblíbené pickles.

Pro děti, už z hlediska nejrůznějších možných mikrobiálních zárodků, doporučuji konvenčně kupovanou zeleninu prohřát. Dalším důvodem pak bude jejich nižší potřeba vlákniny, která je rovna věku + 2 g. Pro pětileté dítě tedy postačí 7 gramů vlákniny.

Lepší vstřebávání některých potravin a enzymů

Výhodou prohřívaných pokrmů může být i fakt, že působením vyšší teploty dochází k popraskání buněčných stěn jednotlivých surovin, kdy následně dochází k lepší vstřebatelnosti výživných látek. Příkladem může být např. lykopen. Ten řadíme mezi karotenoidy, významné antioxidanty. Jeho zajímavé množství najdeme v rajčatech. A právě z nich jej tepelným prohřátí získáme nejvíc.

V syrové stravě pak rajčata co nejdéle mixujme, abychom rozbili strukturu jednotlivých buněk a ty tak lykopen tělu o to více zpřístupnily. Dalším příkladem může býti červená řepa, která je rovněž elixírem zdraví, více však ve své tepelně upravené podobě.

Hlavně jde o rovnováhu

Ve stravě, stejně jako v životě, třeba najít rovnováhu. Pochopit, že to, co zde pomáhá druhému člověku, nemusí odpovídat zrovna mé potřebě, neboť každý se rodíme s určitou genetickou, ale i enzymovou výbavou, s určitými předpoklady, které třeba respektovat.

Milujeme-li teorii syrové stravy, pusťme se do ní, avšak přes pozdní jaro a léto. Svačme tu čerstvé české ovoce, využijme darů země, kdy upřednostňujme to, co vyrostlo právě u nás. Listovou zeleninu pojměme jako nedílnou součást dne, ať už v zeleninovém salátě či smoothie. Občas si něco nakličme, ať už špaldové zrno, případně dobrý bezpluchý oves. Užívejme čerstvé ovocné a zeleninové šťávy.

Nezapomínejme však, že existují další báječné potraviny, jako jsou ječné kroupy, jáhly, batáty, quinoa, rýže Basmati, cizrna, které syrové konzumovat nelze. A tak je vhodně doplňujme vším, co si naše tělo žádá, k jeho nejvyšší spokojenosti…