Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
K sepsání tohoto článku mne opět vyzval život sám. Současný svět, taktéž díky internetu, je nám snáze přístupný a s ním i řada nejrůznějších informací, které se blyští jako levná pozlátka. Jak si v tom všem chaosu zachovat čistý úsudek? Neztratit se? Co se týká stravy, mnozí jí přikládáme nulový význam. Má pouze zasytit, abychom cítili uspokojivý pocit plného žaludku, nic víc a nic míň. Ano, mnozí bohužel takto ke stravě přistupujeme. Většinou, vstoupí-li do života nemoc, máme tendence zpytovat své svědomí, abychom si po čase uvědomili, že to není pouze strava, je to více. Troufnu si říci, že náboj, mnohdy i směr a motor pro naše nejcennější sny. A tak se snažíme hledat v zástupu nejrůznějších výživových směrů, které jsou kolikrát tak odlišné, až se bojíme jeden z nich zvolit. Stravování podle pěti elementů, vegetariánství, veganství, makrobiotika, vitariánství, dělená strava, ketodieta, často označována též LCHF.
Výživové směry
V prvé řadě chci říci, že každý z nás je naprosto jedinečná a zcela výjimečná bytost, jejíž fyzično a psychično funguje dle vlastních předurčených životních zákonů. Tyto zákony se řídí geny, silou a vyrovnaností imunitního systému, energií trávicího systému, hormonálním koktejlem, duševním klidem, houževnatostí a odhodlaností, se kterou přistupujeme k jednotlivým denním úkonům.
A nyní mírně odbočme a představme si, že bychom na něco tak specifického a jedinečného, jako je lidský organismus, aplikovali určitou dietu a tu pak ustanovili za diktát všem. Což mnohé výživové směry dělají. Předhánějí se v tom, aby vypíchly své nejkouzelnější benefity, které obestřou růžovým oblakem správnosti. Ano, z počátku takovéto „diety“ mohou i fungovat, nicméně, nejsou-li vyloženě pro nás, po čase přichází hluboké zklamání. Bývá nám těžko, nebo jsme naopak velmi hladoví, sníme o potravinách, které se nacházejí v dietních zákazech a onen pocit, že je nemůžeme mít, v nás spouští frustrující nepokoj. A pak již nestrádá pouze tělo, ale také mysl, duše a ona jemná životní harmonie se dříve či rychleji vytratí.
Nízko-sacharidová strava
Před nějakou dobou jsem pracovala s dívkou, říkejme jí třeba Lenka, která se nadchla pro nízko-sacharidovou dietu. Většinu chybějících „cukrů“ nahradila tukem. Lenku trápila kvasinka a tak usoudila, že pokud vyloučí veškeré sacharidy téměř na nulu, kvasinky se zbaví. Přitom, neživíme-li se vyloženě cukrem, tento zdravotní neduh vězí spíše v unaveném a vyčerpaném imunitním systému. Takto vydržela jísti zhruba 2 roky. Výsledkem byly bolesti břicha, dennodenní pocit plnosti, nadýmání, ztráta menstruace, vyčerpanost, únava, duševní neklid, téměř rozvod. K tomu všemu se pohybovala na hranici těžké podvýživy.
Jednoduše, nehaním teď onen výživový směr, neboť někomu může dieta s výrazným omezením sacharidů prospět. Většinou, není však pravidlem, se jedná o nositele krevní skupiny 0, kteří produkují více žaludeční kyseliny, velmi rychle tráví a pokud bychom jim denně k snídani chystali ovesné vločky, k obědu vařili brambory a na večeři servírovali pečivo, v doprovodu minimálního množství tuku a bílkoviny, tito lidé přijímané sacharidy velmi rychle zpracují, aby již za hodinu opět pocítili hlad. Na druhé straně jsou však strávníci, většinou je to krevní skupina A a B, kteří produkují výrazně méně žaludeční kyseliny. Nejsnáze tedy tráví sacharidy v mírné kombinaci s bílkovinou a tukem.
Jak je vidět, jedni na nízkosacharidové stravě profitují, naší Lence však vysoko-tučná dieta nečinila dobře. Tuk s bílkovinou a přemírou vlákniny zpomaloval trávení, takže se cítila neustále těžce, prakticky neznala pocit kručícího žaludku. Hlad necítila ani 6 hodin po obědě. A to už je dobrý signál k tomu, abychom pochopili, že tento výživový směr ponecháme jiným.
Vitariánství
Raw stravování neboli konzumace syrových potravin, případně potravin, jejichž tepelná příprava nepřekročila teplotu 42 °C. Sama jsem si tento výživový směr na hodně dlouho oblíbila, většinou jsem jej však kombinovala se sacharidovými přílohami velmi pomalého glykemického indexu. Do tohoto typu stravování řadíme tedy vše čerstvé, ovoce, zeleninu, semínka, oříšky, bylinky, dále potraviny, které můžeme sušit, namáčet či nakličovat, výborně se tady hodí čočka, mungo fazole, pohanka.
100 % vitariánská cesta může přinést celou řadu zdravotních benefitů, jako je detoxikace organismu, doplnění enzymů, vlákniny, vitamínů a minerálů, nicméně, velká spousta plodin tvořící tento jídelníček, pochází z tropických zemí, což nemusí každému sednout. Rovněž, tento styl stravování je více méně ochlazujícího rázu, v létě výborně poslouží, nicméně přes zimu může nastat problém. U strávníků, kteří mají oslabenou slezinu či slinivku, může RAW styl daný stav zhoršit, navíc, neorientujeme-li se ve světě aminokyselin a plnohodnotných bílkovin, brzy může nastat jejich deficit. Ať tak či tak, znám spoustu zběhlých vitariánů, kteří si díky tomuto stravovacímu návyku vyléčili celou řadu neduhů, redukovali váhu, kterou si drží na přijatelné úrovni, pookřáli, srší energií, životní radostí. Opět jde o to, že pokud si tento výživový směr vyzkoušíme a jednoduše nám nesedne, netřeba v něm zabřednout, namísto toho bude dobré hledat a zkoušet, abychom se i my brzy hřáli na výsluní.
Stravování podle pěti elementů
Velmi krásné a inspirativní může být také stravování podle pěti elementů, vycházející z principů Tradiční čínské medicíny (TCM), která si s sebou nese hluboký terapeutický účinek. Umíme-li však opět správně skládat. Správně pak rozumějte, sestavit na míru především pro sebe samého.
Stravování podle TCM zahrnuje konzumaci potravin rozdílných chutí, z nichž se každá vyznačuje specifickou energií, jin a jang, jež ovlivňuje funkci cílových orgánů. Takto harmonicky seskládaný jídelníček pak respektuje klima dané země, roční období a právě onen energetický tok, který si s sebou jednotlivé potraviny nesou. Ocení jej především lidé se slabším zažíváním, pro které toto stravování může být spásou. Opět však doporučuji konzultovat s odborníkem, který nás ušetří celé řady úskalí. Hlavně tedy v počátcích.
Nakonec bych přidala pár poznámek týkajících se veganství, které osobně nevnímám jako výživový směr, spíše citlivou etickou cestu, způsob života, souznění s přírodou a živými bytostmi. Veganství je tedy volbou, při které z jídelníčku vypouštíme vše živočišné, abychom profitovali z rostlinných darů přírody, bez zbytečného násilí. Proč jej sama neřadím na seznam výživových směrů? Jsou vegani, kteří se stravují velmi rozumně, smysluplně pojí aminokyseliny, které skládají v plnohodnotné bílkoviny, vědí, kde čerpat důležité omega 3 a 6 NMK, vitamín B12, vitamín D, železo. Respektují přírodu a zároveň své tělo, kterému, navzdory etické filozofie, dovedou dopřát vše potřebné. Na druhé straně však stojí přesný opak, kdy sice respektujeme soucitný zákon, se kterým přistupujeme k okolnímu živoucímu světu, sobě samému již však vyhovět nedovedeme. Jsme sice vegany, naše vlastní tělo však strádá. Což určitě není dobré. Na jedné straně plnými hrstmi dáváme, abychom na straně druhé, brali.
Ať tak či tak, každý z nás je jedinečnou dýchající bytostí, které třeba hledat svou vlastní cestu, po které půjdeme svobodní a šťastni, v zájmu svého přesvědčení, kdy odměnou bude nejenom blaho duše, taktéž i těla. Někdy třeba hledat a skládat kousky v mozaiku. A to, co nefunguje, se nebát poztrácet. Je totiž škoda, vláčet s sebou zbytečné, co zabírá prostor pro to podstatné. Jak jsem již psala výše, pro mnohé je strava něčím, čemu netřeba věnovat hlubší pozornost. Dle mého je to však ten nejúžasnější start k úspěšnému a vyrovnanému životu, neboť plyneme-li, obestřeni energií, dokážeme si sáhnout na jakoukoli hvězdu. Všem tedy držím pěsti, aby si zachovali čistý úsudek, nebáli se experimentovat a pokud se jim něco osvědčí, přijali za své a klidně pospojovali několik výživových tipů z různých oblastí. Takto si vytvoří svůj vlastní stravovací plán, své vlastní know how, díky kterému budou dýchat spokojení a zdraví…