Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Nachlazení a podzim, to je spojení, které k sobě patří. Je to však široký pojem. Existuje řada onemocnění, které se dají zařadit pod pojem nachlazení či onemocnění horních cest dýchacích. To, co mají společného, je to, že jsou virového původu. Způsobuje je asi dvě stě různých virů, jedničkou mezi nimi jsou tzv. rhinoviry, které jsou nejčastějšími původci onemocnění. Může se jednat z odborného hlediska podle místa postižení o nasofaryngitidu (nosohltan), rinofaryngitidu (zánět sliznice horních cest dýchacích), rinitida (rýma) nebo i sinusitida (zánět nosních dutin).
Příznaky nachlazení
Nachlazení je rovněž známo pod názvy nasofaryngitida, rinofaryngitida, akutní koryza nebo rýma. Jde o snadno šiřitelné infekční onemocnění horních cest dýchacích, které postihuje zejména nos. Mezi symptomy patří kašel, bolesti v krku, rýma a horečka. Symptomy obvykle ustupují do sedmi až deseti dnů, některé však mohou trvat až tři týdny. Nachlazení mohou způsobit více než dvě stovky virů. Nejběžnější příčinou nemoci je nákaza rhinovirem.
Prevence proti nachlazení
Akutní infekce nosu, dutin, krku nebo hrtanu (infekce horních cest dýchacích) je kategorizována podle částí těla, které jsou nejčastěji postiženy. Nachlazení zasahuje hlavně nos, faryngitida krk a sinusitida dutiny. Příznaky se objevují hlavně v důsledku reakce imunitního systému na infekci než v důsledku poškození tkáně samotnými viry. Hlavní metodou prevence proti nakažení je mytí rukou. Některé důkazy podporují účinnost nošení obličejových roušek. Další zásady jsou celkem všeobecně známé – posilovat odolnost (otužování, užívání přírodních přípravků podporujících imunitu), vyhýbat se většímu množství lidí v období epidemií virových onemocnění, dostatek spánku a odpočinku a dostatek vitamínů ve stravě nejlépe v podobě čerstvého ovoce a zeleniny nebo jejich užívání v podobě vitaminových doplňků stravy. Pokud nepočítáme vzácně předepisované léky k vnitřnímu užívání, antivirotika (jejich zásoby nakupoval stát v obdobích ptačí či prasečí chřipky), je třeba říci, že na nachlazení neexistuje žádný klasický lék, lze však léčit jeho symptomy. Stejně jako klasickými léky je možné zmírňovat tyto příznaky – ve většině případů pomocí přírodních přípravků. Rovněž je možné posilovat imunitu během nemoci pomocí přírodních přípravků, lze jmenovat kromě všeobecně známých vitamínů bakteriální lyzáty, beta glukany, hlívu ústřičnou, rakytník, látky z oblasti tradiční čínské medicíny, jako je cordyceps či reishi a mnoho dalších.
Jedná se o nejvíce se vyskytující infekční onemocnění u lidí. Statistiky uvádějí, že průměrný dospělý člověk se nachlazením nakazí dvakrát až třikrát ročně, průměrné dítě šestkrát až dvanáctkrát ročně. Nachlazení může přejít i ve vážnější komplikace, klasickou chřipku, opar či oslabený organismus může být méně odolným vůči bakteriálním infekcím horních cest dýchacích jako například zánět průdušek.
Chřipka a nachlazení
Právě s chřipkou je často nachlazení zaměňováno, ale chřipka má více nepříjemnější a komplikovanější průběh. Jak se tedy nachlazení a chřipka liší. Při chřipce máme vyšší teplotu, často i horečku nad 39 °C, mnohem výrazněji bolí hlava i klouby, kašel je více dráždivý a vyčerpávající, po nemoci únava přetrvává i celé týdny, léčba je dlouhodobá. Při chřipce je na rozdíl od nachlazení méně výrazná bolest v krku a slabší rýma. U chřipky může dojít k závažnějším komplikacím, jako je zánět vedlejších dutin nosních, zánět středního ucha nebo dokonce zánět plic nebo zánět srdečního svalu, které mohou ohrožovat i život.
Nachlazení samo o sobě nepatří mezi závažné nemoci, takže není bezpodmínečně nutné se začít léčit léky. Důležitá je ovšem jedna zásada – nemocný by se měl vyležet. V případě, že se stav nezlepší do sedmi dnů, nemocný by měl zanechat samo-léčení a navštívit lékaře.
Jaké léčivé rostliny pomáhají zmírnit průběh nachlazení?
Jednou z nejznámějších rostlin je česnek setý (Allium sativum). Česnek je lidově označovaný jako „přírodní antibiotikum“, má antibakteriální (a také antiparazitární) účinek. Rovněž podporuje pocení, pročišťuje dýchací cesty a podporuje odkašlávání.
| V případě kašle existuje celá řada bylinek, které podporují vykašlávání a zklidňují dýchací cesty. Patří k nim jitrocel, tymián (Thymus vulgaris) nebo mateřídouška (Thymus serpyllum), ale užitečný je i sléz (Malva silvestris) a další. Zde hrají roli hlavně obsažené slizy, které zklidňují sliznici dýchacích cest, protože mají protektivní a sekretolytický účinek. Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) mírní dráždění ke kašli, podporuje vykašlávání a uvolňuje hleny. Obsahuje rovněž látky nazývané fenylpropanové kyseliny, které působí protizánětlivě. |  |
Při rýmě se řada bylinek také dá použít pro inhalaci – patří k nim již zmíněný tymián nebo heřmánek lékařský (Chamomilla recutita). Uvedené léčivé rostliny, zejména heřmánek, se dají použít jako inhalační prostředek při zánětu vedlejších dutin. Řadu bylinek můžeme najít v kombinacích v přírodních sirupech jako medový sirup.
Na posílení celkové imunity se dá použít celá řada léčivých rostlin, hlavně cizokrajného původu, které se řadí mezi tzv. adaptogeny. Ty obsahují právě látky, které pomáhají tělu lépe se bránit proti negativním vlivům z okolí. Při nemocech z nachlazení je můžeme používat hlavně jako prevenci nebo také při procesu rekonvalescence.
Tyto látky se objevují v řadě bylin. Mezi nejznámější patří ženšen všehoj (Panax ginseng, obsahuje ginsenoidy), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea, obsahuje rosaviny a kyselinu salidrovou), eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus, obsahuje eleutherosidy), třapatka nachová (Echinacea purpurea) a také indický ženšen (Withania somnifera, obsahuje withanolidy). Adaptogeny se objevují i v dalších rostlinách, mezi které patří například klanopraška čínská či leuzea (parcha) saflorová.
Jsou ale dvě oblasti, kdy je třeba věnovat nachlazení větší pozornosti – nachlazení u těhotných žen a u dětí a novorozenců.
Nachlazení v těhotenství
Stejně jako v jiných případech obecně je při nachlazení i důležitý klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin a vitaminů. Nevhodné je kombinovat multivitaminy užívané při nachlazení s těhotenskými vitamíny, aby nedošlo k předávkování a poškození plodu. Dobré je spíše konzumovat vitaminy ve formě ovoce a zeleniny.
 |
Ovšem je nutno si uvědomit, že při každém zhoršení stavu (teplota nad 38 °C, bolest ledvin, či příznaky neustupují) by měla těhotná žena vyhledat lékaře, aby se předešlo případným komplikacím. Očkování proti chřipce se v těhotenství nedoporučuje. Z kloktadel lze užívat tinkturu z heřmánku či salinické kloktadlo. Užitečné je pít vlažný čaj s medem.
Vhodné jsou také inhalace nad horkou vodou, která nám krásně uvolní nosní dutiny. Nebo kloktání slané vody. Při léčbě kašle lze využít i med. Několik lžiček denně zlepší vykašlávání a uleví od suchého kašle. Samozřejmostí je zvýšený přísun tekutin. K léčbě samozřejmě přidáme i zvýšený příjem vitamínu C. Ovšem u něj si musíme dávat pozor na jeho množství. Neměli bychom překročit denní množství 500 mg. Jestliže se ke všem příznakům přidá i teplota nad 38 °C, bolest ledvin, či příznaky neustupují, je dobré raději navštívit lékaře a poradit se s ním o další léčbě. |
Pro boj s nachlazením můžeme využít i alternativní léčbu pomocí homeopatika. Obecně lze ale říct, že homeopatika jsou vhodná spíše na mírné obtíže. S těmi vážnějšími je vhodné se o užívání homeopatik poradit s lékařem – homeopatem.
Nachlazení u dětí a novorozenců
V prvních dvou letech prodělají děti v průměru 8 až 10 nachlazení. U dětí, které navštěvují jesle nebo školku nebo mají staršího sourozence ve školce, může být počet nachlazení ještě vyšší. Je to ze známého důvodu snadnějšího šíření virů mezi dětmi, které jsou v blízkém kontaktu.
Příznaky nachlazení
Jedná se o rýmu (nejdříve tekutá a průhledná, později hustější a zbarvená), kýchání, zvýšená teplota (nachlazení je na počátku často doprovázeno zvýšenou teplotou okolo 38 °C), bolest v krku, kašel, snížená chuť k jídlu, únava a mohou se také objevit nateklé uzliny na krku.
| Je důležité si uvědomit, že lékaře je nutno zavolat (podle věku dítěte), když se příznaky nachlazení objeví u dítěte mladšího 3 měsíců nebo pokud má dítě ve věku 3 až 6 měsíců teplotu vyšší než 38 °C a u dítěte staršího starší 6 měsíců volat lékaře, když dítě má teplotu vyšší než 39 °C. Dále je třeba lékaře rozhodně kontaktovat, když má dítě problémy s dýcháním, dítěti modrají rty nebo lůžka nehtů, rýma trvá déle než 10 dní, kašel trvá déle než týden, dítě si stěžuje na bolest uší, popř. si mladší dítě na uši často s pláčem sahá (to může být příznakem zánětu středního ucha), dítě je velmi spavé a odmítá jídlo a pití, popř. vykazuje známky dehydratace, stav dítěte se po počátečním zlepšení opět zhoršil, což může být příznakem bakteriální infekce. |  |
Průběh nachlazení má většinou u dětí mírný průběh. Při nachlazení dítěti nejvíce prospěje klid, dostatek tekutin a podávání lehce stravitelných jídel.