prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
modnidoplnky.cz
Vaše módní inspirace
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku


Express Diet - 5denní proteinová dieta

Jak nás paměť může úplně zradit

12.01.2011
Poruchy paměti, hlavně schopnosti vštípivosti, jako první signalizují pravděpodobnost počínající demence ještě dříve, než se projeví poruchou soudnosti a intelektu. Existuje  řada speciálních vyšetření a testů, které má k dispozici klinický psycholog k objasnění, zda se jedná o funkční poruchu paměti, nebo o daleko závažnější organické poškození nervové tkáně.
Funkční poruchou paměti rozumíme například ony známé blokády reprodukce při trémě u zkoušky, při napětí, úzkosti nebo nedočkavé snaze se rozpomenout, kdy k nápravě zpravidla dojde při uvolnění napětí. K déletrvajícím funkčním poruchám paměti dochází například při neurastenických stavech. Organická poškození nervové tkáně, jako je tomu po úrazu, při nádorovém onemocnění nebo atrofii (ubývání) mozkové hmoty v důsledku sešlosti věkem, jsou mnohem horší a pro pacienta daleko osudovější.


Nejběžnější poruchou je postupný úbytek paměti na podkladě organického postižení nervové tkáně. Nejprve je porušena vštípivost (zapamatování čerstvých faktů). Ve stáří se ale určité snížení vštípivosti vyskytuje normálně. Při větším postižení si pacient dobře vzpomíná na události, ke kterým došlo před mnoha lety, a současně si nemůže vzpomenout, co měl včera k obědu. Pokud si je této poruchy vědom, řeší svou situaci různými poznámkami. Není-li si toho vědom, nahrazuje vzpomínky konfabulací, vymýšlením pravděpodobných a lehce nasugerovatelných obsahů, jako se s tím můžeme setkat u takzvaného Korsakovova syndromu, který bývá přechodný po úrazu hlavy nebo trvalý u chronických alkoholiků a nejčastěji se vyskytuje při fyziologickém úbytku mozkové tkáně ve stáří.



Dalším stupněm je porucha upevňování, kdy mizí vzpomínky i na dávné zážitky. Pacient ztrácí orientaci i v místě, kde bydlel dlouhá léta, nepoznává nejbližší příbuzné, nezná vlastní osobní data. Při poruše vštípivosti vznikají potíže jen v novém prostředí (například v nemocnici). Taková těžká porucha paměti se projevuje u senilní demence nebo u Alzheimerovy choroby již v počátcích postižení, zatímco u arteriosklerotické demence až v posledních stadiích.



Hypomnezie
Paměti ubývá již po čtyřicátém roce života. Je zcela normální, že i zdravým jedincům začnou vypadávat jména, nemůžeme si vybavit telefonní čísla, hůře se učíme cizím jazykům. Je to porucha vštípivosti. Při duševních nemocech je však tak rozsáhlá, že si pacient nepamatuje, že obědval, že se myl, že právě s někým hovořil, neví, kde se nyní nachází, ztrácí orientaci v čase. Tato porucha může nastat při silném vzrušení, po úrazu hlavy nebo po dušení. Stává se, že tuto těžkou situaci člověk někdy ani v paměti nezaregistruje.



Vrozenou nedostatečnost paměti můžeme pozorovat nejčastěji u oligofrenie (slabomyslnost). To je vrozená nebo do dvou let života získaná zaostalost duševního vývoje. Úpadek inteligence nastupující po druhém roce života označujeme termínem demence (odpovídající český název, který se prakticky nepoužívá, je zblbělost). Nedostatečnou paměť sledujeme rovněž při zanedbané výchově psychopatických jedinců. To jsou osoby vyznačující se těžšími povahovými odchylkami trvalého rázu, které nepříznivě ovlivňují společenskou přizpůsobivost. Tyto poruchy mohou být vrozené nebo vzniklé v raném vývoji. Setkáváme se s nápadnými, těžko ovlivnitelnými výstřelky v chování, které bývají označovány jako mstivost, uzavřenost, podezíravost, neposednost, rvavost, notorická lhavost a podobně.



Hypermnezie
Naopak hypermnezie je nadměrná schopnost zapamatování a reprodukce. Mezi neodbornou veřejností bývá považována spíše za žádoucí než chorobnou. Pozoruhodnou paměť, obyčejně však pouze selektivní, mají někteří oligofrenici. Disponují neuvěřitelnou schopností pamatovat si čísla nebo jména při současně sníženém celkovém intelektu.



Osoby, které píšou stížnosti a udání různým institucím, mívají vysoce vyvinutou paměť, jež se omezuje pouze na právní a spisová akta. Bývají to lidé postižení paranoií projevující se chorobnou nedůvěřivostí, podezřívavostí a vztahovačností. Trpí nevyvratitelnými bludy a stihomamem z pronásledování s následnou obrannou reakcí vyúsťující v kverulantství. Bývá však provázena častými nepřesnostmi a nespolehlivostí uložených vzpomínek, takže se jim vybavuje falešný obsah s pocitem jistoty (problém důvěryhodnosti svědectví).



U hypersenzitivních (přecitlivělých) lidí trpících lítostivostí, dojímavostí a sentimentálností a u lidí snadno zranitelných můžeme pozorovat vysokou schopnost zapamatování a znovuvybavování vzpomínek na zažitá ublížení a křivdy.



Hypermnezie může provázet i horečnaté nebo maniakální stavy a uměle ji lze navodit hypnózou. Nepříjemné je zvýšení paměti na zlé, trapné, zahanbující situace, stále se vracející vzpomínky na něco nešlechetného, které člověka pronásledují a týrají, čeho lituje, na co by, bohužel však marně, nejraději úplně zapomněl – jakési výčitky svědomí.



Amnezie
Úplná ztráta paměti na určitý časový úsek se vyskytuje na dobu poruchy vědomí, kdy se může nějaký útržek vzpomínek uchovat (záleží na hloubce zákalu vědomí) a postupem času se usilovným vzpomínáním může rozsah vzpomínek rozšířit, zatímco simulant hranice své předstírané ztráty paměti spíše rozšiřuje. Po otřesu mozku se může ztráta paměti týkat doby bezvědomí nebo krátkého časového úseku před nehodou či krátkého časového úseku po znovunabytí vědomí. Někdy je ztráta paměti způsobena těžkými zážitky, panikou, prožitou hrůzou či velkým zaujetím. Sklonem k poruchám paměti se vyznačují hysterické osobnosti. Existuje také funkční blokáda reprodukce, takzvaná „okna“ u zkoušky či při úzkosti nebo nedočkavé snaze rozpomenout se. Po psychickém uvolnění zpravidla dochází k nápravě.



Paramnezie
Je porucha vštípivosti, a především uchovávací schopnosti paměti. Dochází k nepřesnosti, k nespolehlivosti uložených vzpomínek, vybavování falešného obsahu s pocitem jistoty. Znovu připomínám, že s přibývajícím věkem se určité snížení vštípivosti vyskytuje normálně. Patická paramnezie je vzpomínkový klam někdy označovaný jako halucinace paměti. Nemocný má dojem, že si vzpomněl na nějakou událost, ačkoli to byla vzpomínka na něco, co četl, slyšel z vyprávění, viděl v kině nebo ve snu.



Jeden pacient byl přítomen při stvoření světa a vše si dobře pamatoval. Byl například proveden pokus, kdy profesor vešel do třídy a jeden ze studentů po něm vystřelil. Při vyšetřování někteří udávali, že student vystřelil dvakrát, někteří, že nevystřelil vůbec, a jen málo z nich popsalo událost přesně. Zde šlo o poruchu vštípivosti v důsledku prožitého afektu. Naše vzpomínky blednou, až se vytrácejí úplně. V zemích, kde se nevedou matriky, je mnoho dlouhověkých, kteří si „pamatují“ na události, o nichž ve skutečnosti jen slyšeli.



Pseudologia phantastica
Bájivá lhavost je tak zbujelá fantazie, že subjekt ztrácí kritičnost a kontrolu nad svými představami a vemlouvá se do romantických zážitků. Takovéto vymýšlení je bezděčným produktem rozpačitosti a mnohdy sleduje dosažení nějaké výhody. Osoba vypravuje smyšlenou událost jako vlastní zážitek, zatímco se jedná o produkt její fantazie. Obsah je obvykle nápadný svou fantastičností, romantičností nebo dobrodružností. Často pozorovaná bájná lhavost u dětí je do jisté míry přirozená a nemusí vzbuzovat obavy. Takové vymýšlení bývá někdy nesprávně nazýváno konfabulací.



Konfabulace
Je však skutečnou poruchou paměti organického původu, jak jsme se zmínili výše. Nemocní vypravují, cokoli je napadne, přičemž nic z popisovaných událostí nemá vztah ke skutečnosti. Protože jde o těžkou poruchu vštípivosti, nemocní si nejsou vědomi, že říkají nepravdivé věci.



Žádná paměť není úplně dokonalá a malý stupeň paramnezie je normálním jevem. Její nepříjemnost spočívá v tom, že může vyvolat neshody a konflikty ve vztazích. Závažný problém ovšem nastává při svědeckých výpovědích, které je proto třeba vnímat obezřetně.




Celková nabídka přípravků na posílení paměti.


Související články:
Jak si s námi paměť zahrává
Brahmi pro skvělou paměť
Trénováním paměti lze zabránit předčasnému stárnutí
Tipy pro dobrou paměť
WHO: Výskyt demence se do roku 2050 ztrojnásobí


12.01.2011
autor: Ivana Karpenková
zdroj: časopis Sféra 11/2010 (www.casopis-sfera.cz)
další články v rubrice: Prevence

Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Etikoterapie – 7 pocitů, které nám poškozují zdraví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Štítná žláza
Zaříkávač nemocí – Jak jsem byl na preventivní prohlídce
Zablokovaná páteř nebo problém ve vztahu – byli jste už na rodinných konstelacích?
Dna a dieta
Šokující pravda o rakovině
Rozhovor: Nemoc začíná v hlavě

154,- Kč

211,- Kč
(c) 2004 www.celostnimedicina.cz
O násRSS