Jak na raw food v zimě aneb vitarián a sněhulák (1. část)

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Pokud nežijete v tropech, nemáte s živou stravou šanci, tvrdí někteří. Je tomu opravdu tak? Lezavá zima a mango dovezené přes půl Zeměkoule pro někoho pravdu nemusí být ideálními propagátory představy o zdravém a k planetě šetrném vitariánství. Lze tedy nepropadnout kouzlu teplé polévky a zůstat vitariánem po celý rok? Nebo je všechno ještě trochu jinak?

Bude zima, bude mráz…

„Boj“ se zimou má, ač to nevypadá, více aspektů, přičemž konzumace potravin je jen jednou a ne tou hlavní metodou, jak se v chladnějším počasí zahřát. Kromě pochopitelně odpovídajícího oblečení je také velice důležité správně dýchat, hýbat se a být v pohodě – věci, na které neustále zapomínáme a pak se důsledky snažíme řešit nějakým rychlým a jednoduchým opatřením. A vůbec – není už to spojení „boj“ se zimou v jádru trochu smutné? Zkusili jsme se proto na celou věc podívat detailněji, abychom si zimu, to nádherné období, mohli dosyta užít.

Jak na raw food, když venku mrzne, až praští

Zná to každý. Večerní návrat ze sjezdovky a na stole vonící česnečka, potom panáček něčeho ostřejšího, pro dámy slaďoučké bombardino. Jak nám udělají dobře, že? Pokud jste na vlastní kůži zakusili benefity raw stravování a trápí vás, že byste jej měli přes zimu opustit, rádi bychom se s vámi podělili o naše zkušenosti.

Hned na úvod je tu dobrá zpráva: není jedna univerzální pravda a jednoduché univerzální řešení v podobě návodu jak na to. Máme totiž ještě lepší zprávu: každý člověk je unikátní součástí tohoto Vesmíru, nad kterou žádná jiná není a které žádná jiná nemůže nadiktovat, co je pro ni nejlepší.

Dá se říci – a jsme na to hrdí – že v Lifefoodu je nadprůměrná koncentrace lidí, kteří se stravují vitariánsky, mnozí patří k průkopníkům vitariánství v ČR s více než desetiletými zkušenostmi s tímto typem stravy. Na něčem se shodneme, na něčem ne a o něčem jsme schopni diskutovat nekonečné hodiny – výsledkem je nicméně vždycky osvobozující uvědomění, že za sebe a svůj život si zodpovídáme jen my sami a že každý to má prostě jinak. Jak se to tedy má v zimě s vitariánstvím a některými nejčastějšími tvrzeními kolem z pohledu lidí v Lifefoodu?

Pojídání exotického ovoce ochlazuje. Skutečně?

Stručná odpověď zní: jak koho. Snad nejčastěji diskutovaná otázka, která nemá vítěze ani poražené. Někteří lidé se domnívají, že v chladném období roku je dobré se exotickému ovoci vyhnout, protože ochlazuje. V Lifefoodu máme mnohé zastánce této teorie, šťastně a spokojeně si po celou zimu užívají naskladněná jablka a hrušky a těší se z našich lokálních potravin, jako je zelí, červená řepa, pastiňáky, mrkev či třeba znovuobjevený topinambur. Vyhrají si s pomazánkami a dipy a dlouholetým nasloucháním svému tělu zjistili, že toto může být jejich cesta.

Na opačném pólu stojí ti, kteří dlouholetým nasloucháním svému tělu došli k závěru, že člověk do těchto zeměpisných šířek nepatří a nejlépe je mu v tropech. Jejich tělo potřebuje exotické ovoce, které jim jednoduše dělá dobře, a nemají pocit, že by je ochlazovalo, jsou zdraví a potencionální ataky okolních rým překonávají s lehkostí. Mají vyzkoušeno, že kdyby se snažili nutit do zelí a syrových dýňových polévek, bude je trápit plynatost a celková nepohoda. Zároveň je dobré si uvědomit, že každé tělo se mění a co platilo jednu zimu, může být během té druhé úplně jinak. Nezbývá, než aby si tady každý našel, co mu vyhovuje.

V zimě je vhodné zvýšit příjem oříšků a semínek. Nebo ne?

Velice časté tvrzení, které na první pohled může vypadat i logicky. Ani toto však není tak jednoduché, jak to vypadá. Zatímco některým se tato taktika osvědčuje, jiní se domnívají, že i v zimě by měl poměr ovoce, zeleného a olejnin zůstat stejný. Tedy klidně zvýšit objem, když člověk pociťuje potřebu, ale adekvátně tomu navýšit i množství dalších potravin. Zůstává doporučení, že oříšky a semínka je potřeba namáčet, aby se vyplavily inhibitory klíčení, přičemž ještě lepší je, obzvláště v zimě, přímo klíčit. Z oříšků lze připravit též báječná mléka nebo tuto vynikající raw ořechovou štolu.

Tajemství přežití zimy našich předků tkvělo v kvašené zelenině. Opravdu?

Málokdo asi bude zpochybňovat význam kvašené zeleniny pro náš trávicí systém. I tady však existuje široký vějíř názorů a zkušeností. Zatímco někteří raw foodisti nedají na kvašenou zeleninu dopustit, jiným dobře nedělá. Kvašení je nicméně zábava, a pokud jste s ním neměli doposud zkušenosti, nechte se inspirovat třeba na populárním blogu: A dá se to zkvasit?

Osvědčené vitariánské tipy na zimu

Přestože tedy neexistuje žádný univerzální recept na zimní jídelníček, přeci jen je pár osvědčených triků a rad nejen pro vitariány, jak tělu pomoci se zahřát.

1) Do salátů nebo smoothies lze umírněně přidávat zázvor, hřebíček a skořici. Organismus přirozeně a dlouhodobě prohřejí, navíc hřebíček funguje proti parazitům a celkově obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek.

2) Pokud se ovoce a zelenina skladuje v lednici nebo chladném sklepě, je dobré je přenést do obytné místnosti dostatečně dlouho před jídlem, aby se zahřály na pokojovou teplotu.

3) Ani na raw se člověk nemusí vzdát lahodných teplých raw polévek. Stačí je mixovat trošku déle a tekutina se příjemně zahřeje, nebo je lze jednoduše ohřát na sporáku a dbát, aby nebyla překročena teplota 42 stupňů – ukazatelem může být, že se v polévce pohodlně udrží namočený malíček. Prověřeným tipem na zimní polévku je třeba mrkvová se zázvorem nebo oblíbená dýňová. Dýňová polévka

4) Když se vydáte na vycházku do mrazivé přírody, je lepší brát si s sebou např. křížaly z jablíček a hrušek než syrové ovoce. Jednak jsou lehčí do batohu, jednak při svačině nebudou studit do zubů a do ruky. Dalším tipem na zahřívací raw svačinu jsou třeba oblíbené zázvorové lněnky, které děti doslova milují.

5) Na doma nebo i do termosky na výlet si lze pro případ žízně připravit teplý zázvorový výluh s hřebíčkem nebo skořicí. Pokud trváte na sladké chuti, je možné přidat pár rozinek nebo sušenou švestku. Ajurvéda všeobecně doporučuje pití teplých tekutin včetně teplé vody, což je v zimě obzvláště příjemné, nicméně i tady je vhodné se řídit svým pocitem.

Naslouchání vlastnímu tělu jako cesta k sobě samému

Může se to zdát těžké, v dnešní době instantních řešení a přehlížení neduhů, ale tělo je dokonalý stroj, kterému se vyplatí naslouchat. Někdy to může být zdlouhavá cesta, protože celá naše kultura nás do značné míry učí převádět zodpovědnost za nás samé na někoho jiného, často se jim říká experti – doktoři, učitelé, výživoví poradci. Jejich seznam je dlouhý a výsledkem je, že jsme se vzdálili sami sobě. Začít naslouchat vlastnímu tělu může být dobrý začátek, jak se sami k sobě vrátit.

Jak již bylo řečeno, pocit chladu je komplexnější téma, kdy stravování je jen jedním z aspektů. V druhém díle tohoto miniseriálu se budeme věnovat tomu, jak kromě stravování naslouchat svému tělu, aby nám v zimě nebyla zima.