Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Všichni tak nějak podvědomě cítíme, kde hledat vlákninu, nestravitelnou složku potravy, nicméně česká populace jen stěží naplní její 100% doporučenou denní dávku, která čítá 30 g. Samozřejmě, nechci nás všechny házet do jednoho pytle, jsou lidé, kteří si již, díky Bohu, váží svého zdraví, přemýšlejí nad tím, co jedí, hýbou se, cvičí, učí se správnému dýchání, klidné mysli, kdy upouštějí od lpění, očekávání, směřující k životu v čisté lásce. To vše však vyžaduje jistou dávku trpělivosti, protože na tuto cestu stojíme v řadě i několik desítek let. Zdravá harmonická strava, strava, která je východní filozofií označena jako strava sattvická, si v sobě nese onen čistý základ, který nás dokáže nasměrovat na cestu, po které třeba jít. Mnohdy to však může být rovněž i velmi silná zkušenost, zážitek, který zdravou stravu předběhne. Pořadí se nám tedy jemně promíchá, nicméně, časem pak člověk, pracující s energií zjišťuje, že mu nezdravá, mnohokrát průmyslově zpracovaná strava, energii nesmyslně bere. Těch kroků je třeba zpočátku udělat více, někde však začít musíme a tak, představme si dneska několik potravin, které jsou velmi hezkým zdrojem vlákniny, abychom si posléze z této skupiny vybrali pektin, lék mnoha benefitů.
Co to vůbec je, ona vláknina?
Vlákninou rozumíme balastní látku, látku, jež je bobtnavá, vážící vodu, zvětšující objem stolice. Pro svůj mnohonásobně očistný efekt ji řadíme mezi základní, nezbytné složky naší stravy. Ačkoli je téměř nestravitelná, nesoucí s sebou nulovou energii, mohlo by se zdát, že její užitek je přeceňován. Zkusme tady však umývat podlahu pouze jarovými bublinami, bez vody a dalšího náčiní. Onen výsledek nebude nikdy takový, jako když zapojíme jednotlivé komponenty v souvislý, dokonalý celek. Mimochodem, čistá voda si s sebou rovněž nese nulový obsah makronutrientů a dá se tu bez ní tvořit a žít?
Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Její rozpustná forma váže vodu, bobtná, zpomaluje průchod tráveniny žaludkem, snižuje hladinu LDL cholesterolu, stabilizuje glykemickou křivku, pomáhá při redukci váhy, taktéž diabetu. Je doslova balzámem na naše střeva, kolik mi vás jenom píše, že je trápí zácpa, nepravidelná stolice, pocit nafouklého břicha. Jen si představte, jak to ve střevu asi vypadá, pokud se rozložená strava pohybuje pomaleji, než je zvykem, zdolává překážky, zachytává se o možné polypy… Přitom, kolikrát by stačilo zohlednit právě vlákninu, zharmonizovat ostatní složky naší stravy a samozřejmě se hýbat. Pohyb je totiž další na seznamu, jenž má na peristaltiku střeva blahodárný vliv.
Dobrým zdrojem tohoto druhu vlákniny je např. psyllium, které vzniká čištěním semen jitrocele indického. Většina baleného psyllia na českém trhu je prosta aditiv, barviv i jakýchkoli dalších přídatných látek. Máte-li tedy problém se zácpou, doporučuji zakoupit a po dobu jednoho měsíce užívat. Nezapomeňme však na jednu věc, tento druh vlákniny je náročný na vodu, proto, navyšme denní příjem tekutin alespoň o 350 ml.
Vláknina nerozpustná pak funguje jako střevní kartáč. Ve své přirozené podobě je pak nejúčinnější. To znamená, pokud vlákninu vaříme, dusíme, měníme její strukturu, stává se z ní rozbředlá hmota, která se místy lepí na střeva a neodvádí práci tak, jak našemu tělu potřeba. Proto, můžeme-li do jídelníčku vpustit něco čerstvého, ať už se jedná o menší zeleninový salát ke každému slanému pokrmu, případně zeleninou nahradíme odpolední svačinku s kouskem kvalitního pečiva či kvalitního zakysaného mléčného výrobku, učiňme tak. Do těla totiž nevpravíme pouze vlákninu, ale také enzymy, biokatalyzátory chemických reakcí, protizánětlivé složky.
Nerozpustná vláknina navozuje pocit sytosti, proto opět doporučuji v dietě diabetické a redukční.
Mezi výborné zdroje vlákniny patří celozrnné výrobky. Zde bych jen ráda upozornila, že ne vše, co se tváří jako výrobek celozrnný, jím skutečně je. Proto, upřednostňujme výrobky z žitné mouky. Pokud je na obalu uvedeno označení: pšenično-žitný chléb, znamená to jen toliko, že k výrobě tohoto produktu byla použita z větší části mouka pšeničná. A to je již špatně. Dále sledujme obsah semínek a zrníček. Dalším ukazatelem nám bude také pocit celkové spokojenosti z nasycení. Máme-li brzy po konzumaci pečiva hlad, znamená to, že výrobek spadá do potravin s vyšším glykemickým indexem a tedy pravděpodobně i mezi výrobky s nižším procentem vlákniny.
Kromě celozrnného pečiva zde řadíme další obilné výrobky, jako jsou celé ovesné vločky, kvalitní müsli směsi, ovesné otruby, různé kaše. Dále pohanka, jáhly, quinoa, amarant, ječné kroupy, celozrnná rýže, ale také brambory, pokud je dokážeme konzumovat se slupkou. Ta by měla být prosta zelených míst a klíčků. Takové brambory pak obsahují solanin, který zatěžuje naše játra a následně pak celé tělo. Dále sem patří samozřejmě ovoce a zelenina, semínka a oříšky, luštěniny. Ty bychom měli konzumovat alespoň 3x týdně. Máme v nich dobrý genetický základ, neboť jídelníček předků tvořily po dlouhá staletí. Zkusme se tedy opět navrátit ke svým kořenům.
Jablečná vláknina
Vždycky říkám, že pokud již ovoce, tak naše. K jablkům zde máme opravdu blízko, jen si uvědomme, kolik tradičních českých pokrmů je z nich složeno. Nejen, že obsahují zajímavé množství vlákniny, ať už v dužnině či slupce, jsou také významným zdrojem protizánětlivého flavonoidu quercetinu. Na vitamíny a minerální látky jsou však jablíčka překvapivě chudší. Vitamínu C obsahují průměrně na 100 g pouhopouhé 4 mg. Jen pro zajímavost, doporučená denní dávka tohoto významného antioxidantu činí 90 mg. A to bych ještě tak pětinásobně zvedla, jelikož mi to přijde opravdu málo.
Dále bych ráda zmínila, že jablka obsahují mnohem nižší podíl glukózy, než jakékoli jiné ovoce. Jsou tedy opět výborná pro diabetického pacienta, neboť díky přirozenému obsahu fruktózy nezvyšují hladinu krevního cukru tak rapidně.
Co se jablečné vlákniny týká, patří mezi svůj rozpustný druh. Často se můžeme setkat také s označením pektin. Vyrábí se z jablečných slupek, které se suší a posléze melou na jemný prášek. Tento výrobek by měl být opět prost jakýchkoli dalších aditiv. Samozřejmě záleží, jaká jablka byla k výrobě použita, pokud dennodenně odolávala pesticidové smršti, je lepší volit takový výrobek, nesoucí označení Bio. Máme-li jablka domácí, věnujme si tu trošku pozornosti a jablečnou vlákninu si vyrobme sami.
Tento druh jemné vlákniny nám pomáhá udržovat střevo čisté, podporuje jeho peristaltiku, navozuje pocit sytosti, snižuje hladinu cholesterolu, stabilizuje hladinu krevního cukru. K využití je velmi nenáročný, neboť prášek z jablečných slupek příjemně voní a rovněž i chutná. Lze jej přimísit k ranní snídaňové kaši, do bílého jogurtu, lze jej využít jako součást smoothies. Dále lze jablečnou vlákninu vmíchat do jakéhokoli sladkého dezertu, těsta. Je však třeba odhadnout požadované množství, aby pak směs držela u sebe a aby zůstala kyprá a vláčná. Vláknina totiž váže vodu. Výhodu spatřuji také v maskovacím efektu, to znamená, pokud to skutečně nepřeženeme, výsledný pokrm získá jemný jablečný nádech, bez toho aniž by někdo poznal, že obsahuje něco tak výjimečného a zdravého, jako je právě pektin. A to se může hodit právě u těch, kteří potraviny s nálepkou ZDRAVÉ, jednoduše přijmout nedokážou…