Hyperventilace

cm svoboda1

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Když jsme ve stresu nebo nervózní kvůli nějaké náročné situaci, občas cítíme, že nám srdce tluče mnohem silněji, což posléze způsobuje, že dýcháme mnohem rychleji než obvykle. V takovýchto situacích je možné, že jde o takzvanou hyperventilaci, neboli zrychlené a prohloubené dýchání, při kterém je přísun kyslíku mnohem vyšší, než jaká je potřeba organismu. Často bývá hyperventilace způsobená pociťováním paniky, stresu a úzkosti. V běžném životě hyperventilujeme někdy všichni, jde o mírné stavy hyperventilace, které ustoupí, jakmile se uklidníme. Nicméně v některých vážných případech může hyperventilace znamenat taky jiné závažnější život-ohrožující zdravotní problémy, jako je např. srdeční infarkt, krvácení nebo infekce.

Obecně se hyperventilace dělí na dva typy. První typ se vyskytuje v běžných životních situacích třeba i u zdravých lidí, a tehdy jí lze i relativně těžce rozpoznat. Někteří lidé nezažívají žádný větší symptom a ani nemusejí zaregistrovat, že vlastně zrychleně nebo prohloubeně dýchají. Obvykle je to v situacích, kdy zažíváme nějaký typ napětí (stres před zkouškou, pracovní prezentací apod.) Druhým typem je náhlá hyperventilace, která přichází s intenzivními symptomy, jako je např. pocit nadýmání žaludku, nutkání nebo pocity na říhnutí, plynatost, tlak v žaludku.

Při hyperventilaci dochází často k pocitu sucha v ústech způsobené právě rychlým dýcháním a pohybem vdechovaného a vydechovaného vzduchu v ústech. Hyperventilace je druh dýchání, který je výrazně hlubší nebo rychlejší oproti normálnímu dýchání. Dochází při ní k výraznému vypuzení oxidu uhličitého z krve a snížení jeho arteriální koncentrace (PaCO2) pod normální hranici (35-45mmHg), zvýšení krevního pH a vznik respirační alkalózy. To pak vede k pocitům slabosti, pocitům na zvracení, mdlobám, závratím, zmatenosti, podrážděnosti, neschopnosti se nadechnout, strachu z udušení, v některých případech až k pocitům změny vnímání, halucinacím. Jelikož nadměrné dýchání způsobuje rozšíření plic, natahují se prsní svaly, což přispívá k vzniku bolesti na prsou, zkrácený dech (plytké dýchání, čili krátký nádech s nedostatečným vdechem kyslíku), sípavé dýchání. Hyperventilace dále může způsobit změny hladiny vápníku v krvi. To vyústí do pocitů mravenčení nebo necitlivosti končetin, úst, křečí, záškub v končetinách, svalových záškub apod.

Nejúčinnějším prostředkem proti hyperventilaci je relaxace. O to víc to platí při stavech mírných stavů úzkostí. Je důležité se upokojit, a čím víc se uklidníme, tím spíše budeme schopni regulovat naše dýchání. Taky platí, že je potřeba se vyvarovat jakýchkoli stimulujících prostředků, jako je např. káva, čaj nebo soda, ale taky nikotin, které můžou ještě víc způsobit podráždění, nabuzení a tím i potíže s dýcháním. Mnoho lidí se mylně domnívá, že kouření cigaret pomáhá uklidnit se. Není tomu tak, resp. ne vždy. Při hyperventilaci jde o nesprávný mechanismus dýchání, kdy krátké vdechy střídají krátké výdechy s nízkým obsahem kyslíku. Při stresu však kuřák taky nemusí vždy dobře a zcela správně regulovat kvantitu a kvalitu vdechů a výdechů. Nesprávným dýcháním si tedy i kuřák může hyperventilaci ještě zhoršit.

Jak tedy správně dýchat?

Jakmile se přistihneme u toho, že hyperventilujeme, je důležité, abychom vzduch vdechli až do břicha. Klidně si můžeme položit jednu ruku dlaní na žaludek, abychom cítili, jak se nám břicho při nádechu zvedá a zaobluje. Nádech musí mít určitou délku. Můžeme přitom počítat pomalu od jedné do šesti, velmi pomalu. A pořád dbát o to, aby vzduch šel do žaludku resp. do břicha. Po takovémto nádechu následuje výdech, který musí být mnohem delší než výdech. A opět můžeme při výdechu v mysli počítat např. do patnácti. Vydechujeme přitom nahlas, jako kdybychom foukali do balónku.

Při mírných a nezávažných typech hyperventilace je toto dýchání dobrým prostředkem k rychlému znovunastolení normálního klidného dýchání. Když je však hyperventilace součástí jiných potíží, např. rozvíjející se panické ataky, nebo jiné poruchy související s neurotickými poruchami – fobie, úzkostná ataka, generalizovaná úzkostná porucha apod., je dobré kontaktovat odbornou lékařskou nebo psychologickou ambulanci.