Homocystein, civilizační choroby a biochemické zdraví – Byl objeven homocystein (Hcy)

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Stručná historie výzkumu Hcy

Zajímavost a užitečnost poznatků, které začínám prezentovat, si zaslouží menší historickou reminiscenci. Napomůže pochopit ledacos z toho, co se nedaří uchopit těm lékařům, kteří se pokoušejí poznat Hcy jen na základě poznatků publikovaných v posledních třech letech. Dostatečně barvitě a s potřebnými podrobnostmi popsal historii tohoto výzkumu McCully ve své knize „The Homocysteine Revolution“ s podtitulem „Medicína pro nové milénium“. Zájem o historické podrobnosti je třeba odkázat na tuto monografii.

Tento autor stojí u samotného zrodu objevu, který má kořeny až v roce 1933, u úmrtí jedenáctiletého chlapce na mozkovou příhodu. V roce 1962 byla objevena homocyst(e)inurie jako klinická jednotka a v roce 1965 McCully prokázal patologicko anatomickou příbuznost a epidemiologicko-familiární souvislost mezi touto chorobou u sedmileté dívky a úmrtím chlapce – jejího strýce, v roce 1933. Události proběhly ve stejném městě a obě děti byly ošetřeny ve stejné nemocnici. Onemocnění a úmrtí nepřiměřená věku, v němž k nim došlo, vzbudila zájem vědců. V jejich popředí stál McCully.

Tento autor popsal později tři případy odlišných geneticky podmíněných poruch enzymů se shodným projevem hyHcy (hyperhomocysteinemie), provázené těžkým kardiovaskulárním onemocněním (KVO). Na nich McCully dokázal, že noxou vyvolávající u pacientů s homocyst(e)inurií předčasné kardiovaskulární komplikace s vysokou úmertností je skutečně hyHcy.

Další pokusy a výzkumy tohoto autora vedly k otevření nové obsáhlé kapitoly základního výzkumu. Její popisování zahájil McCully sám, ale během aktivní části svého života se nedočkal za svůj přínos vědeckému pokroku žádného uznání. Naopak, místo uznání, které mu náleží, byl existenčně perzekvován. Přesto publikoval. Jeho nejobsáhlejší práce z počátku devadesátých let se týkají: homocysteinu ve vztahu k ateroskleróze (ATS) a KVO; Hcy ve vztahu k nádorům; Hcy a stárnutí. Spolu s Olszewským položili základ pro zpochybnění cholesterolové teorie ATS a jejich informace v tomto směru se potvrzují v současné praxi.

Souběžně se vznikem těchto prací se otevřel další směr výzkumu: biochemické, biologické a fyziologické pátrání po tom, co to vlastně Hcy je, jaký má význam v biologii a fyziologii člověka. Do teoretických oborů studia medicíny tak přibyly další poznatky umožňující lékařům pochopit, jak vlastně funguje člověk normálně ve zdraví. V tomto zkoumání odvedli obrovský kus práce naši biochemici manželé Přistoupilovi. Pomohli odkrýt, které další soubory biochemických procesů navazují na základní cyklus přeměny dvojice aminokyselin methionin – Hcy.

Zprávy McCullyho a dalších autorů přinesly popisy patofyziologických dějů, které nastávají při poruše normální metabolizace Hcy. Klíčovým objevem je zjištění, že porucha v metabolismu Hcy spouští několik řetězců druhotných anomálních dějů, které vedou ke zjistitelným patologicko-anatomickým důsledkům. To je cesta, která objasňuje jak a proč je hyHcy zúčastněna na tolika rozličných klinických projevech.

Teprve v průběhu roku 2000 se podařilo sloučit poznatky ze dvou zdánlivě vzdálených okruhů výzkumu: propojily se výsledky výzkumu základních chemických procesů probíhajících v lidských buňkách s okruhem poznatků o vzniku KVO a dalších CCH.

Toto spojení má mimořádný význam tím, že se KVO svým vznikem navazují na poruchu v biochemických procesech, které podmiňují existenci života. V poslední době se podařilo také pochopit proč a v jakých souvislostech k těmto poruchám dochází. Nové propojení poznatků o Hcy s dalšími obory medicíny ukázalo, kde všude se projevují následky hyHcy.

Ukázka z knihy Homocystein, civilizační choroby a biochemické zdraví.