Etikoterapie – Úvaha o zdraví společnosti

cm lide

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Naše současná moderní kapitalistická společnost je z mravního pohledu velmi nemocná. Nežijeme v harmonii rovnovážného řádu má dáti/dal. Zcela převládá potřeba brát, dostávat, mít zisk a zaniká potřeba – povinnost – dávat. Přitom člověku bylo vše dáno. Běžný, dosud ještě zdravý člověk, chce brát a má pozitivní uspokojení, může-li brát – mít zisk. Když po čase nutně onemocní, pak už brát musí. Nemocný je ten, kdo není mocný, soběstačný a musí brát energii, péči, pomoc (léky – důchod). Jenom pasivní přijímání, braní nemůže vést k uzdravení. Nemoc těla je dar informace, který může, je-li přijat a pochopen, uzdravit tok energií nemocného. Uzdravení je obrácení toku energie od braní k dávání.

Etiko-terapie nabízí zcela nové paradigma pojetí nemoci:

Nemoc je kontrolní a nápravný mechanizmus mravního nasměrování člověka. Nemoc je radostná událost umožňující přerod od nevědomě beroucího k radostně dávajícímu. Bude-li lidstvo dále jenom brát, nemoc přejde v jeho zánik. Příkladem nemocného vztahu může být náš vztah k vodě.

Voda, životadárné médium, tvoří dvě třetiny Země a také dvě třetiny člověka. Člověk chce vodu jen brát a užívat vnitřně i zevně, pít a omývat orgány – omývat tělo i okolí – splachovat zplodiny. Nemocný člověk vodu jen využívá. Když vyšetříme náš nemocný vztah k vodě, máme diagnózu příčin nemocí. Konzumní materialistický člověk žijící v bezvědomí o skutečné realitě bere, bere, bere. Zcela zištně využívá vodu, pošpiňuje ji a plýtvá. Takto zkaženou vodu na výstupu pak čistíme v čistících stanicích. Je to jako represe po zločinu, či léčení po onemocnění, velmi nerentabilní a méně účinné než prevence. Problém je v tom, že metabolity hormonální antikoncepce a chemických léků neumíme čistit a zůstávají v odpadních vodách, které vtipně splachujeme do vodních toků. Je už několik let známo, že rybí populace doplácí na to, že musí žít ve vztahu s člověkem tak, že rybí samci živení ženskými hormony ztrácejí plodnost a toxicita vody obecně stoupá tak, až voda v řekách je činností pána tvorstva tak jedovatá, že zahubí časem nejen populaci ryb, ale i člověka. Předpis hormonální antikoncepce mladé, zdravé ženě se tak svými důsledky stává v podstatě zločinem proti lidskosti. Zločinem s velkou mírou společenské nebezpečnosti. Ale místo, aby byl lékař za zvýšení předepisované antikoncepce potrestán, bývá farmaceutickou firmou odměněn. To vše pod praporem vědecké péče o zdraví. Chemický „lék“ – legalizovaná droga – vede k závislosti a nemoci člověka, který se naučí brát. Výsledkem je pohodlný zvyk, který učí brát jak lékaře tak nemocného. To postupně povýšeno na léčení „lege artis“ – na zákon a výsledek – zplodiny metabolizmu léků projdou do moči, spláchnuty vodou se dostanou do vodního toku, kde zahubí vše živé, postupně i lidskou populaci. Co s tím? Kde není žalobce – není soudce. Apelujme na politiky za vznik konečně lidských zákonů proti genocidě rozpoutané ze zištných důvodů medicínskou-farmaceutickým průmyslem. Zatím celá společnost, odshora dolů provázaná a spolupracující na vlastním vyhubení, je nemocnou společností.

Nemocná je společnost, kde zlo se stalo normou. Pohodlný zvyk brát v základech konzumní společnosti, který způsobuje nemoc, je povýšen na zákon a nikdo se ho neodváží zpochybnit. Přitom bohatý je ten, kdo nemá žádných potřeb. Tak je vlastně naše bohatá konzumní společnost velmi chudá. A jak jste na tom vy?

Vážným zájemcům o studium etiko-terapie otevíráme Základní kurz etikoterapie 2014.

Přihlášky je možné zaslat do 30. 11. 2013.

Rozšířili jsme konání víkendových sebepoznávacích seminářů i na Moravu a Slovensko.

V nejbližší době se uskuteční seminář v Opavě 12. – 13. 10. 2013 a v Banskej Štiavnici 19. – 20. 10. 2013.

Informace o nich a dalších akcích najdete na www.etikoterapie.com