Etikoterapie - medicína budoucnosti

Proč vám píši? Proč chci oslovit každého z vás návštěvníků? Protože se s vámi chci podělit o svou zkušenost s etikoterapií. Proč zrovna já a proč zrovna s vámi? Protože věřím, že i vy jste stejně hledající, jako jsem byl a jsem já. Co jsem hledal? Hledal jsem Pravdu o sobě a svém místě v životě. Hledal jsem odpověď na otázku, proč nejsem šťastný. Proč? Něco není v pořádku - v řádu. Kde není řád, je ne-řád. Bez pravdivé analýzy svého života a své práce Pravdu nenajdu a jsem jen obyčejný pokrytec.

Proč? Protože mám strach nazvat věci pravým jménem. Proč? Protože mám strach něco měnit. Nedávám náhodou přednost pohodlnému otročení cizímu názoru před nezávislou, ale často nepohodlnou svobodou? A tak jsem já, doktor oficiální medicíny, po patnácti letech praxe prostě musel zveřejnit v časopise Gemma sérii článků s názvem “Medicína ve slepé uličce”. Konstatuji v nich, že současná medicína nemůže splnit své pravé poslání – uzdravit celého člověka. Člověk přece není jenom hmotné tělo. Člověk je složen ze tří neoddělitelných částí – tělesné, duševní a duchovní. Poznatky duchovních věd i moje letitá zkušenost přitom jednoznačně potvrzují prioritu ducha před hmotou. Proto si troufám zobecnit, že zdravotnictví, které se vrhá jen na léčbu hmotného těla, směřuje pouze k potlačování důsledků a tím i k zakrývání a neřešení příčin v duši. Pro toto přesvědčení jsem musel opustit starou medicínu a vydat se na neprobádanou cestu k nové. Tak jsem dospěl k etikoterapii – léčbě mravností. Své hledání jsem vylíčil v knize Co s doktorem, vydané ve Fontáně Olomouc 1997.

Etikoterapie je léčebná metoda, která klade důraz na souvislost mezi mravním stavem člověka a jeho fyzickým zdravím. Její zakladatel MUDr. C. Bezděk, vidí už v roce 1931 v lidském sobectví, tedy v rozpadu mravních hodnot, příčinu všech nemocí jedince i celé lidské společnosti. Ke stejnému závěru na podkladě vlastních zkušeností docházím ve své knize i já. Záplava souhlasných reakcí čtenářů mě utvrzuje v tom, že se v naší společnosti nezadržitelně vzmáhá potřeba pravdivosti, čistoty, mravnosti našeho žití.

A o takový mravný, zdravý způsob života usiluje etikoterapie. Myšlenky, které se splétají z tisíců vyslechnutých příběhů, dostávají podobu závěrů – opakovaně dokázaných definic a postulátů se společným jmenovatelem, totiž zákonitým vztahem mezi ne-mravností a ne-mocí. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Volání v podobě našich (nemravných) skutků se nám vrací (v podobě nemoci) v tom, co se nám v životě děje, a my se divíme. Přestaňme se divit a začněme měnit to, co voláme. Možná pak budeme s čím dál větší radostí naslouchat tomu, co se nám z lesa začne ozývat. Přesně o to se snaží i klienti u etikoterapeuta. Už si nechtějí nechat léčit jen své fyzické tělo lékařem zvenčí, nýbrž se chtějí uzdravit sami zevnitř. Přicházejí se poradit, jak na to.

Je to příležitost pro ty, kteří už v sobě cítí potřebu hluboké přeměny celé své bytosti. Cílem etikoterapie není nic menšího než uvedení duše i těla do souladu s duchovními zákony. Bez toho se snaha o skutečné zdraví v novém tisíciletí totiž neobejde.

Knihy Vladimíra Volgeltanze  Co s doktorem - cesta etikoterapie I. díl a Co s doktorem - cesta etikoterapie II. díl naleznete v naší nabídce.