Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Esenciální fosfolipidy jsou z biologického hlediska poměrně významnou skupinou lipidů. Lipidy jsou látky tělu vlastní a jsou součástí buněčných membrán s cholesterolem, glykolipidy a bílkovinami. Fosfolipidy jsou složené z mastné kyseliny, cholinu, glycerolu a kyseliny fosforečné. Vyskytují se u všech živých tvorů – lidí, zvířat, rostlin, řas, dokonce v některých mikroorganismech.
V těchto membránách působí tak, že hydrobní části fosfolipidů se staví proti sobě a tím vytvoří bimolekulární membránu, která umožňuje průnik malých částic skrz membránu, například lipozomů (mikroskopické částice dopravující účinné látky do buňky). Také je důležité, že membrána je selektivně propustná, tzn., že některé látky propouští, ale jiné, nežádoucí, nepropouští.
Tyto lipidy mají pozitivní vliv na stavbu a funkci jaterních buněk. Ten spočívá v zásahu do metabolismu jaterní buňky, čímž zvyšují regenerační činnost jater a zlepšují jejich činnost. Jejich působení spočívá v působení v transportních mechanismech a podílu na některých enzymatických reakcích, roli hrají i v transportu tuků. Při jaterních obtížích jsou takto podané fosfolipidy přednostně zabudované do buněčné stěny jaterních buněk. Tím podporují obnovení a normalizaci funkce jaterní buňky.
Fosfolipidy jsou obsažené například v lecitinu, který je vlastně složen ze směsi fosfolipidů. Lecitin s obsahem fosfolipidů můžeme v našem organismu najít ve svalech, srdci, mozku, plících, játrech, ale také i v krevním řečišti. Fosfolipidy se také podílejí na trávení tuků v organismu. Tuky nejsou ve vodě rozpustné, proto se musí v organismu rozpadnout do tukových kapének neboli micel, které jsou pro trávení vhodnější a právě fosfolipidy se na takovém procesu podílejí.
Nedostatek fosfolipidů může způsobit snížení duševní výkonnosti, zhoršení paměti či malou soustředěností či únavou. Jejich nedostatek v buňkách může také způsobit nedostatečné zásobování buněk živinami a odvod odpadních látek. Toto se projevuje malátností, únavou a horší odolností vůči infekčním a civilizačním nemocem.