Ekzém – stále vzdoruje uzdravení V.

cm bolest bricha

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V neposlední řadě dochází ke zvýšení průniku potravinových alergenů střevní stěnou, která je změněna vlivem dysbiózy – to jsou v podstatě příliš velké, nedostatečně natrávené složky potravy. Imunitní systém se těmto alergenům brání a napadá je jako nepřítele. Jako následek se objevují alergické příznaky. Dnes víme, že u neurodermitidy hraje tato potravinová alergie důležitou roli!

Potravinová alergie se podílí více u dětí. Nejčastěji vadí mléko, kukuřice, sojové boby, ryby, ořechy a obilí, ale i jiné potraviny. V nedávné době se prováděly kontrolované provokační testy potravinami a ukázalo se, že po provokaci došlo ke zhoršení ekzému a přitom provedený kožní test neukázal pozitivitu.

Potravinová alergie bývá na začátku
V naší první knize o celostní medicíně se dost podrobně věnuji potravinové alergii. Je v ní také doporučován jednoduchý test, který si může každý provést ke zjištění své alergie. V ordinaci je to většinou ta první věc, kterou pacientům s alergií vysvětluji. Zkušenosti ukazují, že pod alergií na pyl, na trávy, roztoče a podobně se na začátku – už v dětském věku projevovala potravinová alergie. Často se projevovala nenápadně, zvracením či ublinknutím, což nemusí u kojence být zvláštní jev, nebo neprospíváním – opět se to vysvětluje různými důvody, v batolecím či předškolním věku se projeví vyrážkou, řídkou stolicí – což si často vysvětlíme dietní chybou apod.

Podle nejnovějších sdělení předních alergologů je alergie považována za systémové onemocnění, kdy je popisován tzv. alergický pochod. U jedinců s dispozicí k alergii se projevují příznaky v různých podobách, které dnes můžeme díky vyspělé laboratorní technice sledovat např. měřením tvorby specifických Ig E protilátek. V prvním roce života převažují proti potravinovým alergénům, v batolecím věku začnou převažovat tzv. interiérové alergény – batole leze po zemi, všechno zkoumá – objevují se alergie na prach, roztoče, později jsou to vnější alergény, trávy, různé pyly. Klinicky se příznaky projevují jako ekzém, který přechází v astma, rýmu. Takže potravinová alergie bývá na začátku a mnohdy se stává, že přetrvává, ale projevuje se nenápadně. Příznaky a znaky této formy alergické poruchy, která postihuje velkou část populace, jsou často nepoznané. Projevují se jako časté močení, zhoršená koncentrace, deprese, bolesti hlavy, bolesti kloubů atd. První typ přecitlivělosti k potravinovým antigenům je dobře známý.

Co je mnohem méně pochopeno, je opožděná reakce na jídlo, která může trvat týdny, než se antigeny projeví. Jinými slovy klient může reagovat na jídlo, které snědl, až za několik dní a vůbec si vzniklé příznaky nedává do souvislostí. Ve své ordinaci pátrám po potravinové alergii jako po prvotní příčině. A setkávám se s negativním kroucením hlavy svých pacientů. Ne, potravinovou alergii nemám, to bych již dávno poznal. Je zajímavé, že ani na alergologiích po potravinových alergénech nepátrají. Velké procento alergiků má zjištěnou alergii např. na pyl, roztoče atd., ale potraviny nebyly dělány. A tam, kde byly provedeny testy, jsou negativní.

Ve své praxi považuji kožní tzv. prick testy na potraviny spolehlivé tak na 20 % a testy ke zjištění protilátek z krve vůči jistým potravinám tak na 60%. Jak jsem uvedl na začátku, snažím se s klientem provádět eliminační expoziční zkoušku na zjištění potravinového alergénu, kterou považuji za nejpřesvědčivější, protože pacient sám na vlastním těle pozná, zda mu potravina vadí nebo ne. Začínáme potravinami, které se běžně vyskytují v jídelníčku každodenního života.

Nejvíce podezřelou potravinou bývá mléko – lépe by bylo hovořit o bílkovině kravského mléka, potom je to vaječný bílek ze slepičích vajec, pak moučné výrobky – lepek. Následuje maso, sója, různé ořechy, ryby. Potravinu, kterou chceme testovat, musíme stoprocentně vysadit z jídelníčku, takže v případě mléka se to netýká jen tekuté formy mléka, ale i sýrů, jogurtů a všech výrobků, do kterých je zakomponováno mléko. A to po dobu minimálně 2 – 3 týdnů! Tento interval je z výše jmenovaných důvodů nutno dodržet. A při vysazení sledujeme, jak se našemu tělu daří.

Například během vysazení testované potraviny se zlepší příznak – ekzém, slzení, bolest hlavy, nesoustředěnost apod. Po uplynutí testované doby tuto potravinu opět normálně zařadíme do jídelníčku. Jestliže je to potravina, která nějakým způsobem tělu vadí, pak během několika prvních hodin či dnů dojde opět ke zhoršení sledovaných příznaků. Jestliže se můžeme spolehnout na to, že bylo vysazení sledované potraviny provedeno na 100 % a neprojevil se rozdíl mezi obdobím, kdy jsme potravinu nedávali a dávali, pak je pravděpodobné, že to není potravina, která nám vadí a můžeme stejným způsobem testovat jiný potravinový druh, třeba lepek. I kdyby toto hledání potravinového alergénu mělo trvat dva roky. Z pohledu perspektivy pro budoucnost je to nesmírně důležité! V praxi se setkávám se dvěma skupinami pacientů. Když přijdou na kontrolu, ptám se jich na výsledek jejich testování.

1. skupina mi odpoví – test jsem neprováděl – to nejde – jak mám provádět test, když se stravuji v závodní jídelně, nebo když dítě chodí do školky. Nezbývá mi než pokrčit rameny. „Říkáte, že to nejde? Tak to nejde, s tím já nic neudělám“. Moje manželka, která se na tento problém dívá filozoficky, vždy dodává: „On se ještě potřebuje trápit“.
2. skupina, a musím konstatovat, že ta menší skupina, test provede. Buď alergén odhalí – vysazení této potraviny se dá přirovnat malému zázraku. Nebo alergén neodhalí, ale pacient konstatuje – bylo mi lépe, měl jsem více energie, klidněji jsem spal, mám pravidelnou stolici nebo něco podobného – tímto testem si nastartoval novou cestu ve stravování a naučil se více pracovat s dietou.

Na závěr se znovu vrátím ke sdělení předních alergologů.
Dva a půl milionů alergiků, osm set tisíc ekzematiků, sedm set tisíc astmatiků, jeden milion tři sta tisíc pacientů s alergickou rýmou v České republice. To je nejnovější statistika. Snad se mi podaří tímto článkem alespoň trochu pomoci.

Porucha střevní flóry
V takto porušeném prostředí se přestává dařit normální střevní flóře. Dolní část tenkého střeva je za normálních okolností osídlena miliardami střevních bakterií, které plní v našem těle mnoho důležitých funkcí a tvoří s naším tělem symbiózu. Jsou si navzájem prospěšní. Natrávená potrava člověka slouží střevním bakteriím jako výživa. Jako protislužbu za nás tito podnájemníci rozkládají celulózu, tedy rostlinná vlákna z ovoce, salátu, zeleniny a obilovin. Také se podílejí na výrobě životně důležitých vitamínů (skupiny B, K) a udržují náš imunitní systém v „kondici“. Mějme na paměti, že střevo je nejmohutnější orgán související s imunitou!! (Jejích 70 % se nachází právě ve stěně střevní). Baktérie, které tvoří tzv. ochranný koberec na stěně střevní, působí na obranný systém jako neustálý provokatér a udržují jej tak v dobrém funkčním stavu. Při oslabení nebo při snížení počtu baktérií nebo dokonce při jejím vytlačení jinými, nežádoucími bakteriemi, které se sem přesunou z tlustého střeva, dochází automaticky k poklesu obranyschopnosti našeho imunitního systému – což je právě případ osob trpících neurodermitidou!

Celková nabídka přípravků na ekzém.