Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Sezóna dýní je v plném proudu, v obchodech se setkáváme s oblíbenou, tolik známou dýní hokkaido, která platí za voňavý základ ne jedné krémové polévky. Věděli jste však, že kromě této odrůdy existují taktéž dýně máslové, špagetové či muškátové? Obří dýně vévodící českým zahrádkám nesou název Goliáš, urodí-li se ve větším počtu, máme o zábavu postaráno. Větší dýně je dobré rozkrojit a obdarovat druhé, případně zpracovat v nejrůznější zdravé marmelády, zavařeniny, pyré, upéct si špaldovo dýňový koláč, případně odlehčený cheesecake. Polentové knedlíčky doplnit o dýňovou omáčku, část dužniny rozmixovat s neobvyklou kombinací fenyklu, kokosu a uchystat tak skutečně lahodnou léčivou polévku.
Dýně platí za kulinářskou lahůdku, se kterou možno popustit uzdu fantazii. Urodí-li se Goliáš, část dužniny odšťavněte s dobrou čerstvou mrkví a kouskem zázvoru. Je-li pro změnu zahrádka plná Hokkaida, máslové či voňavé muškátové dýně, pečme a zapékejme, dusme, mixujme a vařme, jednoduše si hrajme, k čemuž podzimní sezóna přímo vybízí. Nebojme se experimentovat, polévku zvládne každý, od ní již jenom krok k omáčce, a pokud si troufneme, upečme klidně i celozrnný dýňový koláč.
Dýně, draslíkový silák
Veškeré dýně jsou bohaté na draslík, kterého obsahují o 30 % víc, než stejné množství banánu. Na jeden hrneček rozmačkané dýňové směsi, připadne asi 560 mg draslíku. Doporučená denní dávka čítá něco mezi 2-5 g. Jelikož je dýně chudá na sodík a díky zajímavému poměru s draslíkem, kterého obsahuje mnohonásobně více, můžeme hovořit o potravině číslo jedna při zvýšeném krevním tlaku, hypertenzi. V primitivních kulturách je příjem soli asi 7x nižší, než příjem draslíku. Vysoký krevní tlak je zde spíše raritou. V kulturách západních však sůl vévodí nad draslíkem, její příjem je tedy 3x vyšší. Jen se rozhlédněme, vysoký tlak trápí každého čtvrtého člověka překročivšího 40. věk života.
Jonny Bowden ve svém odborném díle 150 nejzdravějších potravin na světě dále popisuje přímou úměru mezi příjmem draslíku ve stravě a minerální hustotou kostí. Zde je jistá logika, neboť čím zásaditější naše strava je, tím méně z vápníku tělo spotřebuje k neutralizaci kyselin. Zvýšená konzumace ovoce a zeleniny pomáhá udržet acidobazickou rovnováhu těla, čímž činí naše kosti či zuby celkově pevnější a zdravější.
Pracujeme u počítače? 2x týdně si dopřejme dýni
Tak jako všechny oranžové plody, stejně tak dýně obsahuje velmi zajímavé množství léčivých karotenoidů, jako je beta karoten, alfa karoten, beta kryptoxantin, jež snižují riziko rakoviny plic či tlustého střeva. Jejich antioxidační účinky jsou skutečně výjimečné. Nejúčinnější jsou ve svém přirozeném stavu, proto, jak jsem již zmínila výše, část větších dýní bez obav odšťavme, čímž zároveň tělu dopřejeme enzymy. Jelikož se však jedná o barviva, která rozpustná v tucích, jakoukoli dýňovou pochoutku vždy doplňme o kousek másla, oleje, výborný je kokosový či lněný, případně o oříšky. Ty vlašské teď budou stejně aktuální, jako voňavé zahřívající dýně.
Lutein a zeaxantin, dva významné karotenoidy, které uleví očím. Hromadí se v sítnici, zeaxantin pak přednostně vyplňuje žlutou skvrnu. Oba platí za významnou složku chránící před poškozením volnými radikály, jež vznikají aktivitou modré části viditelného spektra světla. Za významný zdroj luteinu, kromě dýně, pokládáme listovou zeleninu, jako je špenát, pampeliškové lístečky, ale také mrkev, zelí či paprika. Zeaxantin jde většinou ruku v ruce s luteinem, kde se nachází jeden, přidružuje se druhý. Dýně, stejně tak listová zelenina, by se měly stát nedílnou součástí zdravého jídelníčku.
Dýni bez obav zařaďme při jakýchkoliv trávicích obtížích či potravinových alergiích, patří totiž mezi nejstravitelnější druhy zeleniny. Výborná pro šetřící, jaterní, diabetickou či redukční dietu, kojencům přecházející na pevnější stravu, podáváme mezi prvními potravinami. Pro svůj vyšší obsah fruktózy poslouží také diabetickému pacientovi. Tento monosacharid je buňkám přístupný i bez potřeby inzulínu. Hlídáme-li svoji váhu, z dýně kouzleme především k večeru. Jeden hrneček této zeleniny obsahuje pouhých 45 kalorií.
Šťavnatá špagetová dýně
- 1 špagetová dýně
- 3 mrkve
- 2 petržele
- 4 rajčata
- česnek, cibulka
- brynza
- avokádový olej
- himalájská sůl
Špagetovou dýni omyjeme, rozkrojíme, vydlabeme semínka. Mrkev nastrouháme společně s petrželí, přidáme cibulku nakrájenou na-jemno, dochutíme česnekem, solí, zakápneme avokádovým olejem, posypeme brynzou, kterou lze samozřejmě přidat rovnou do směsi a pečeme zhruba 40 minut na 160 °C. Servírujeme s jáhly.
Omáčka z máslové dýně
- 1/2 máslové dýně
- 2 mrkve
- cibulka
- 10 ml avokádový olej
- 30 g kokosu
- 1 čl fenyklového semínka
Máslovou dýni omyjeme, nakrájíme na kousky i se slupkou. Stejně tak mrkev. Na avokádovém oleji zpěníme cibulku, přidáme kousky dýně, mrkve, dusíme v trošce vody. Jakmile je vše měkké, rozmixujeme. Zvlášť umeleme kokos a fenyklové semínko, přidáme ke směsi a naposledy pečlivě umixujeme v krém. Podáváme k polentovému knedlíku.
Další zajímavé recepty naleznete v našich zdravých kuchařkách.