Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Recept na šťastné manželství fungující paušálně pro všechny samozřejmě neexistuje, protože tak, jak je každý z nás jiný a každý z nás jsme tvořeni jedinečnou historií, souborem osobnostních rysů, souborem genů a specificky rozvinutých vlastností, prostředím a výchovou nabytých zkušeností, tak je logicky z toho vyplývající jiný i každý pár, každá dvojice, a každé partnerství.
Existují však určité společné charakteristiky, které spojují ty páry, jež jim to funguje přece jen o něco lépe. Jaké je jejich tajemství? Co dělají jinak, nebo co nedělají vůbec a pomáhá jim to tak jejich partnerství utužovat a posilovat? Výzkumy ukazují, že to často vůbec nejsou žádné velké věci, žádné hluboké filozofie, ale jak to často tak bývá, za velkými věci se skrývají drobnosti. Podívejme se tedy pod lupou, jaké to jsou, a jak pracovat na posilování třeba toho vašeho vzájemného vztahu…
1. Chodit spát ve stejnou dobu…
I když to zní příliš obyčejně, vzpomeňte si, jaké to bylo na začátku vašeho vztahu, když jste se nemohli dočkat, až po celém dni hupnete do postele se svojí polovičkou. Ano, na začátku vztahu to mohlo být víc o sexu, no postupem času i tyto chvilky těsně před usínáním byly plné intimního sdílení, které i když nebylo naplněno sexem, dvojici spojovaly. Blízkost druhého při usínání, pozorování partnera jak spí, dotek pokožky, pocit bezpečí. O to všechno se připravují dvojice, které chodí spát v rozdílnou dobu.
2. Pracujte na společných zájmech…
Když po prvních měsících opadne počáteční vášeň, je na místě si uvědomit, že máte i společné zájmy, a tím už není myšlen pouze společný sex. I když každý z vás je jiný a má rád jiné činnosti, má jiné hobby, jiné koníčky, nepodceňujte důležitost těch aktivit, které můžete dělat spolu a které vás oba baví. Když takové činnosti s partnerem nemáte, zkuste si je vytvořit, vymyslet a najít takové, které by vás oba bavily a naplňovaly. Nezapomeňte při tom však zároveň i na svoje vlastní individuální zájmy a koníčky. Když si ponecháte i vlastní zájmy odlišné od partnerových, budete mít svůj prostor pro vlastní realizaci, mít prostor pro vymanění se z rutiny, z určité závislosti na partnerovi, a tak v jeho/její očích zahalen trochu tajemnem.
3. Při procházkách se držte za ruce nebo kráčejte vedle sebe…
Na první pohled drobnost, ale zkuste si uvědomit, kde všude chodíte třeba tak, že partner kráčí několik kroků před nebo za vámi. Někdy se vám třeba stalo, že jste samovolně chtěli někam odbočit nebo udat směr při chůzi a do partnera jste šťouchli nebo jinak se vaše kroky zkřížily. Tomu se dá zabránit právě držením za ruce, kdy se dvojice v chůzi jakýmsi způsobem sesynchronizuje a jedinec je pak citlivější na společné signály při chůzi.
4. Vpusťte důvěru a odpuštění do vašeho každodenního fungování…
Jedinec v dvojici by měl vždy cítit, že i když mají jako pár mezi sebou nějakou neshodu či hádku, je to řešitelná situace a jako pár ji zvládnou, protože k sobě zachovávají vzájemnou důvěru a vědí, co to znamená odpustit. Když tyto dva atributy nejdou ruku v ruce, vháníme partnera k tomu, že se nám třeba bojí říct, že třeba dostal v práci vyhazov nebo že zapomněl koupit tchyni dárek ke kulatinám, protože nemá důvěru v to, že se nenaštveme, nebo jsme my neměli důvěru, že dárek nezapomene koupit, a on se bojí, že mu to budeme přespříliš vyčítat.
5. Zaměřte se na to, co partner dělá dobře a ne na jeho chyby a selhání…
Když se budete zaměřovat na to, co všechno dělá partner špatně, věřte, že vždy se něco najde. Jaksi si však zapomínáme všímat těch věcí, které dělá dobře, a ty se vždy dají najít taky, jde však často o to, jestli je hledáme a na co se zaměřujeme. Dávejte důraz na ty pozitivní stránky. A chvalte tak často, jak to jde.
6. Obejměte se při loučení nebo vítání se s partnerem…
Negativní dotyky (úder, facka, nepříjemné šťouchnutí apod.) jsou stejně nežádoucí jako vůbec žádný dotek, nevšímavost, chladný odstup. Při každodenním loučení a vítání se kromě slov žádá i tělesný kontakt ve formě objetí, který se váže na celou řadu tělesných pochodů, jako je např. uvolnění hormonů jako třeba serotonin. A ten dokáže zázraky při odbourávání pocitů subjektivní samoty v průběhu dne, emocionální spojení i navzdory fyzické vzdálenosti partnerů, který je každý ve svém zaměstnání nebo denním programu.
7. Projevujte si svůj cit k sobě slovy…
Každá dvojice by měla mít vlastní slovní vyjádření svého vzájemného vztahu, od takových vyznání jako „mám tě rád“, „miluji tě“ apod. až po různé jiné vyjádření, které jsou pro daný pár vyhovující. Měly by však být pozitivně laděny a zahrnovány do našeho slovníku na denní bázi, zejména ráno při rozloučení se do práce nebo školy či při přivítání.
8. Říkejte si dobrou noc bez ohledu na náladu…
To dává partnerovi vědomí, že i navzdory tomu, že se dnes třeba cítíte mizerně, rozzlobeně, pořád vám na něm a na vztahu záleží. Říká to, že to, co s partnerem máte, je víc než situační rozlada, špatná nálada nebo hádka.
9. Kontaktujte partnera v průběhu dne…
Není tím myšlena žádná kontrola ve smyslu stihomamu, spíše než otázka v esemesce „co děláš?, kde si?“ by v ní mělo zaznívat něco ve smyslu „jak se máš, jaký máš den?“. To je výborná cesta k našemu vlastnímu přizpůsobení se a zasynchronizování jeden k druhému po práci. Když má kupříkladu náš partner v práci příšerný den, může být nevhodné od něj očekávat, že po příchodu domů bude sršet entusiasmem a sdílet naše vlastní úspěchy, které se nám samotným během dne staly.
10. Buďte na partnera hrdí…
Projevujte, že se vám líbí, co dělá nebo udělal, jaký je, pochvalou, nebo už jen tím, že se k němu ve společnosti hlásíte, mluvíte o něm, o jeho práci, koníčcích (v pozitivním světle), ale taky v soukromí a mezi čtyřmi očima.
A pozor, i když toto desatero je pro zjednodušení psáno v maskulinním rodu, platí to napříč pohlavími.
A možná na závěr ještě jedenácté pravidlo pro oba partnery… Při jakémkoli drobném nebo větším pochybení je na místě se omluvit. Nemusí to být okázalé gesto; mnohem víc je důležitá emocionální účast, která by měla být autentická a opravdová… Kytička je pak už jen příjemným doplněním…