Čokoholik

cm cokoladove boby

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Jistě jste se už setkali s pojmem workoholik nebo alkoholik. Tyto termíny vždy označují něčeho přemíru. Podobně označení čokoholik, dle statistiky dokonce spíše čokoholička.

Mnoho žen pozoruje, že se jejich stravovací návyky mění vzhledem k menstruačnímu cyklu. Týden před menstruací dostávají neodolatelnou chuť na sladkosti a týden po ní mají sklon ke konzumaci spíše bílkovin anebo nemají chuť vůbec na nic. Bylo to dokonce vědecky zkoumáno a vyšlo najevo, že vyšší hladina estrogenu bývá spojena s předmenstruační touhou po sladkostech. Ženy mají větší bazální metabolizmus, cítí proto větší hlad. Dle tabulek se zvýší metabolizmus o 100 – 2000 kJ. Toto zvýšení odpovídá jedné porci jídla navíc.

Žena se cítí nafouklá, obézní, oteklá z důvodů předmenstruačního zvýšení objemu vody v těle a tehdy udělá základní chybu, rozhodne-li se snížit příjem stravy. Výsledkem je dvojí strádání: zvýšená potřeba energie, což vede k větší celkové únavě, násobené ještě mírou omezení příjmu energie. Je pak logické a nelze se divit, že začne pociťovat neodolatelný hlad doprovázený zvýšenou konzumací sladkostí. A protože má v mozku chybně zabudovaný pocit, že je tlustá a že nesmí jíst, považuje za menší zlo, když si vezme „jen“ čokoládu. Výživový poradce správně nedoporučí ženě čokoholičce omezování jídla, ale naopak týden před menstruací poradí zvýšit příjem energie o ty výše popsané hodnoty kJ nutričně bohatých potravin. Tak dosáhneme ztráty zájmu o čokoládu a vůbec o sladkosti a období menstruace se také neprojeví zvýšením hmotnosti.

Někteří lidé čokoládu milují: Ráno snídají koblihu s čokoládou, svačí sušenky s čokoládovou polevou, odpoledne se staví na kopec smetanové čokoládové zmrzliny a na jiné podobné „fantastické“ dobroty. Není nutno zdůrazňovat, že zvýšená spotřeba sladkostí a čokolády má za následek nevyváženou stravu, získaná energie je rychle spalitelná, v těle se projeví nedostatek stavebního materiálu, ba i vitamínů a minerálů, protože je sladkosti neobsahují.

U mladých lidí, kteří jsou aktivní a mají hodně pohybu, se tento příjem sladkostí nemusí zpočátku vůbec nijak projevit. Nicméně je tím dán základ pro budoucího čokoholika. Přestává mít ráno hlad, je falešně zasycen, jestliže si večer pochutnal na tabulce čokolády, vynechává proto snídani… Všechno se zhorší po příchodu do školy či zaměstnání: Právě v tu dobu se projeví únava a současně vábivá touha po „čoko“. A pokud je nablízku ještě bufet nebo automat se sladkostmi, „kolo“ čokoholizmu se rozbíhá: Opět se na chvíli organizmus zasytí, i zde můžeme použít termín falešně zasytí, dotyčný vydrží do oběda, ale když přijde do své závodní nebo školní jídelny, celkem snadno si vytvoří odpor k jídlu a raději si jde svou situaci vylepšit další konzumací sladkosti. S koncem pracovní doby odejde dotyčný domů, nemá nad sebou žádnou kontrolu a sní vše sladké, co doma najde. Objeví se pocit viny za svou neschopnost se při konzumaci sladkosti kontrolovat. Jsem čokoholik? Je celkem snadné si vyjasnit, proč se to stalo. Normální člověk potřebuje pro svůj běžný životní program asi 13 000kJ, ale pokud nesnídá, také hlavní jídlo ošidí a jen „čokoláduje“, zjistí, že se dostává do energetického deficitu, možná velmi hlubokého. Nastane večer, jeho přirozené regulační mechanizmy ho nutí dohnat ztrátu a dostaví se známý neodolatelný hlad bez konce. Východiskem ze situace je pouze vyvážený celodenní stravovací režim.