Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Na Novém Zélandu zemřela v únoru 2010 třicetiletá žena Natasha Harris. Zpráva o její smrti obletěla světová média a internet, protože byla spojována se zvykem této ženy pít denně 10 l Coca Coly. O tři roky později, v únoru 2013 došel koroner David Crerar k závěru, že pití velkého množství Coca-Coly bylo podstatným faktorem, který přispěl k úmrtí této ženy. Problematika zdravotních rizik tohoto nápoje se tak se zprávou BBC znovu dostala do pozornosti světového tisku. Tento smutný příběh přináší několik poselství a můžeme ho posuzovat z několika různých hledisek.
Životní příběh Natashy Harris
Podle údajů tisku pila Natasha od svých 16 let 10 l Coca Coly denně a to od prvního otevření očí ještě v posteli až do ulehnutí v noci. Při přerušení „dodávky“ tohoto nápoje měla abstinenční příznaky – třes končetin, byla nervózní a podrážděná. To uváděli členové rodiny na zdůvodnění toho, proč se nepokoušeli její náruživé pití Coca Coly omezit. Podle svědectví rodiny Natasha jedla velmi málo, avšak byla silná kuřačka a vykouřila denně 30 cigaret. Ve svých 30 letech již neměla zuby, o které přišla v důsledku zničené skloviny. Také některé z jejích dětí neměly vyvinutou sklovinu na zubech. Pokud se nám může zdát neuvěřitelné a nezodpovědné pití tak velkého množství Coca Coly, pak blízcí Natashy říkají, že nevěděli, že tento nápoj může škodit a považovali ho za zdravotně nezávadný. Žalovali proto výrobce, že neuvádí varování na etiketách.
Deset litrů tekutiny denně?
Při prvním posouzení je množství 10 l vypité tekutiny za jeden a každý den prakticky neuvěřitelné, protože i vypití 10 l čisté vody by mohlo poškodit zcela zdravý organismus. Natasha v uvedeném období porodila 8 dětí, takže Coca Colu konzumovala i v těhotenství i při kojení. Vyšetřovatel uvedl jako důvod poškození zdraví dvojnásobný přísun kofeinu a jedenáctinásobek příjmu cukru. To odpovídá každodennímu příjmu těchto látek při konzumaci 10 l Coca Coly. V množství vypitého nápoje se poněkud liší výpovědi sestry, matky a partnera, ale na množství 10 l denně se patrně všichni dohodli po smrti Natashy, kdy se rodina domáhala náhrady od výrobce Coca Coly za poškození jejího zdraví. Uvedené množství poněkud zpochybňuje i prostá úvaha o ceně 10 l Coca Coly a 30 cigaret denně, protože rodina s 8 dětmi zjevně nepatřila mezi nejbohatší. Avšak při úvahách o obsahu dalších látek v Coca Cole budeme vycházet z této oficiálně uváděné hodnoty.
Kofein a Coca Cola
Konzumenti Coca Coly budou patrně překvapeni tím, že obsah kofeinu v tomto stimulujícím nápoji není příliš vysoký. Na etiketách se uvádí, že je přidán jako ochucovadlo a jeho množství se neuvádí. Podle vyšetřovatele v případě Natashy Harris teprve 10 l obsahovalo dvojnásobnou denní dávku kofeinu a přesto ho označil za příčinu selhání srdce. Kofein ale není primárně zdraví škodlivý, za rozumné množství se považuje 250 mg denně, což odpovídá asi 3 šálkům kávy. V rámci EU se považuje za limit pro množství kofeinu v energetických nápojích 320 mg kofeinu/l. Energetické nápoje jsou tedy v současné době bohatším zdrojem kofeinu a potenciálně více nebezpečné pro možnost jeho předávkování. Ovšem každá látka se může stát jedem, záleží především na jejím množství a na době, po kterou ji člověk konzumuje.
Mohla způsobit smrt Natashy nadměrná konzumace cukru?
Z fyziologie víme, že lidské tělo a zejména mozek potřebuje cukr jako zdroj energie i jako palivo pro spalování tuků. Natasha téměř nejedla a její tělo matky početné rodiny, ve kterém se buď vyvíjel nový život, nebo se tvořilo mléko pro jeho výživu, mělo značné energetické nároky. Troufám si tvrdit, že přežila 14 let ve svém nezdravém životním stylu jedině díky dodávkám cukrů z Coca Coly. Natasha zjevně netrpěla cukrovkou ani obezitou. Cukr není bílý nepřítel, ale stává se jím, pokud ho přijímáme nadbytek. To je potom případ milionů dětí a adolescentů například v USA, kteří pravidelně konzumují sladké „soft drinky“ ke svému vydatnému jídlu. Při spotřebě cukru 65 kg na obyvatele na rok v USA také snadno pochopíme množství obézních Američanů.
Problematickým se stává právě cukr, který se v posledních letech používá pro slazení nealkoholických nápojů. Lidé vynalezli technologii přípravy ovocného cukru fruktózy z kukuřičného škrobu. Je to levnější než výroba cukru z řepy nebo třtiny a fruktóza je sladivější. Jenomže fruktóza v lidském těle nepodléhá regulačním pravidlům jako glukóza, snadno a rychle se přeměňuje v játrech na tuky a ukládá se zejména v břiše. Všimli jste si, že ve většině nealkoholických nápojů je fruktózový sirup? A většina konzumentů ho považuje za „zdravý“, je to přece ovocný cukr! Fruktóza je tak v našich potravinových řetězcích jako nový a dosud nerozpoznaný skrytý škůdce lidského zdraví.
Nevím, jaký cukr používali ke slazení Coca Coly výrobci na Novém Zélandu, avšak Natasha měla velké štěstí, že Coca Cola light nebo Coca Cola Zero se na Novém Zélandu začala vyrábět až v roce 2011. Zdánlivě se jednalo o výraznou pozitivní změnu – výrobci odstranili škodlivý cukr a nahradili ho umělými sladidly. Pro Coca Colu se užívá směs aspartamu a acesulfamu K.
Proč je nebezpečný aspartam v Coca Cole?
Ten, kdo si koupí kolu bez cukru, to učiní jistě v zájmu svého zdraví. Jenomže aspartam se při mírném zahřátí rozkládá na dvě aminokyseliny, které ho tvoří – fenylalanin a kyselinu aspartamovou. Obě se chovají jako neurotoxiny, poškozují nervové buňky, protože se dostávají i do mozku. Tam mohou vyvolávat podráždění, chronické záněty, odumírání nervových buněk a z toho plynoucí změny nálady, chování a demenci. Kromě nich molekula aspartamu uvolňuje metanol. O jeho škodlivosti jistě nemusíme nikoho v České republice přesvědčovat. Metanol se v těle přeměňuje na rakovinotvorný formaldehyd a na kyselinu mravenčí. Je s podivem, že aspartam se stále vyskytuje jako neškodná složka 6000 druhů potravin, má označení E950 a je proto považován za neškodný. Je považován za klíčovou toxickou látku, která má význam pro vznik tzv. syndromu války v Zálivu. Američtí vojáci dostávali zdarma aspartamem slazené nápoje typu Pepsi a Coca Cola. V horké poušti představovalo asi 600 000 amerických vojáků slušně velký soubor k testování toho, co v lidském těle dokáže vyvolat aspartam. Oficiálně se uvádí, že jeden ze tří trpí syndromem války v Zálivu s psychosomatickými, respiračními, imunitními a psychickými poruchami, které jim znemožňují zařazení do běžného života. Navíc se jim rodí děti s vysokým počtem deformací a postižení. Zajímavé je, že příslušníci francouzských a československých jednotek, kteří neměli zdarma tyto nápoje, uvedenými poruchami netrpí.
Co ještě mohlo vyvolat smrt Natashy?
Ve zprávě koronera se uvádí, že Natasha měla hypokalémii, tedy výrazný pokles obsahu draslíku. Podle mého názoru právě tuto poruchu mohla bezprostředně vyvolat Coca Cola pro svůj vysoký obsah fosfátu. Ačkoliv se i na našem internetu po léta šíří doporučení pediatra MUDr. Lukeše pít 2 l Coca Coly denně právě pro její vysoký obsah kyseliny fosforečné, Natasha může být živou ukázkou toho, že to může způsobit i smrt. Ztráta draslíku vyvolaná fosfáty je v klinické medicíně dokumentovaná a podle patologů to byla bezprostřední příčina její smrti.
Z mého pohledu je zvláštní, že ani patologové ani vyšetřovatel se nepozastavili nad vysokým příjmem fluoridů. Na Novém Zélandu je totiž pitná voda fluoridovaná a obsahuje asi 1 mg fluoridu v jednom litru. I když může být obsah fluoridů v Coca Cole poněkud naředěn ostatními přísadami, pak ale 10 l vypitého nápoje denně stále představuje několikanásobné překročení doporučené „neškodné“ dávky 2 mg denně. Fluorid je metabolický i nervový jed. První známkou jeho toxicity v těle je narušení zubní skloviny, tzv. zubní fluoróza. A tou zjevně Natasha trpěla, touto poruchou jsou postižené i některé z jejích dětí. Případ této ženy z Nového Zélandu je extrémní a týká se pouze „jednoho subjektu“. Pro badatele by bylo jistě zajímavé vyšetření zdravotního stavu jejích 8 dětí. Nepochybně je zasáhla smrt jejich matky, hazardující se svým zdravím, ale není vyloučené, že některé z nich si ponesou do dalšího života narušení svého zdraví.
Avšak v USA je v důsledku fluoridace pitné vody postiženo zubní fluorózou 48 % dětí a mladistvých. Miliony obyvatel konzumují denně nealkoholické nápoje slazené fruktózou nebo aspartamem, obsahující fluoridy. Zpráva o úmrtí jedné mladé matky osmi dětí se šíří prostřednictvím sdělovacích prostředků po celém světě. Kdy však pochopí každý sám, co škodí a co neprospívá jeho zdraví? Na varování výrobců na etiketách jejich výrobků nemůžeme čekat. V současné době je také zjevné, že mocná ruka trhu a peněz bude ještě dlouho chránit výrobce, aby lidem takové výrobky mohli nabízet.