Chuť k jídlu – je lepší malá nebo velká?

cm chut k jidlu

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Jaký je vztah chuti k jídlu k našemu zdraví a metabolismu, jaké přírodní látky ji pomáhají snížit a jaké naopak zvýšit? Chuť k jídlu zdánlivě nesouvisí přímo se zdravotním stavem člověka, ale pokud se nad tím jen trochu zamyslíme, vidíme, že se jedná o velmi důležitou věc. Lidské tělo potřebuje ke svému optimálnímu fungování nezbytný příjem základních živin – bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, minerálů, stopových prvků, vlákniny a celé řady dalších.

Ovšem nadměrná chuť k jídlu, hlavně na nezdravé potraviny, může vést k nadváze a s ní spojeným zdravotním rizikům. Oproti tomu snížená chuť k jídlu, zejména pokud je dlouhodobá, může být ještě nebezpečnější – díky nedostatku základních živin pro lidský organismus může i ve svém důsledku znamenat ohrožení samotného života pacienta (například mentální anorexie). Povězme si něco více o obou případech.

Snížená chuť k jídlu

Snížená chuť k jídlu může mít řadu příčin. Velmi často je spojená s konkrétním onemocněním. Může se jednat o krátkodobou záležitost. Asi všichni z nás víme, že během infekčního onemocnění (různého původu a průběhu) dochází k dočasné ztrátě chuti k jídlu. Jakmile se zdravotní stav začíná zlepšovat a nemoc ustupuje, chuť k jídlu se navrací (jeden z jasných příznaků uzdravování ”už je mu lépe, už má na něco chuť”).

Pokud ale nechutenství trvá déle, kromě užívání některých léčivých rostlin či koření (o čemž bude řeč ještě dále), je vhodné si o problému popovídat s vaším lékařem. Dlouhodobá ztráta chuti k jídlu může doprovázet i některá vážná onemocnění. Mohou to být některé druhy nádorových onemocnění, ale také chronická deprese, některé autoimunitní onemocnění, poruchy funkce jater či ledvin nebo mentální anorexie.

To ještě zhoršuje zdravotní stav pacienta, protože ten nepřijímá tolik základních živin, kolik by při své nemoci potřeboval a nadále hubne. Samostatnou kapitolou je onemocnění čelistního kloubu, které zhoršuje příjem potravy u nemocného. U dětí může být důvodem nechutenství psychický stav nebo nevhodná skladba jídelníčku (více nezdravých potravin na úkor zdravých). Nechuť k jídlu provází i nedostatek železa v organismu.

I když je jasné, že dlouhodobá ztráta chuti k jídlu se musí řešit s lékařem, přesto by bylo dobré znát některé přírodní prostředky, které mohou chuť k jídlu zvýšit. Příroda poskytuje přehršel léčivých rostlin nebo koření, které mohou přispět ke zvýšení apetitu.

Některá zdravá jídla nemusí být tak chuťově atraktivní jako nezdravá, ale zde si můžeme vypomoci tím, že ochutíme jídlo pomocí různých druhů bylinek či koření, jako je cibule, česnek, tymián, paprika, rozmarýn, skořice, anýz nebo křen. To jsou možná ty nejznámější, ale nejsou jediná.

Z dalších druhů koření, které zvyšují chuť k jídlu, lze ještě zmínit koriandr nebo muškátový oříšek. Koriandr se získává zpracováním rostliny z čeledi miříkovitých (Apiacea), koriandru setého (Coriandrum sativum). Používají se listy a plody. V tradičním léčitelství se používal na podporu tvorby žaludečních šťáv (zlepšuje trávení a chuť k jídlu) a likvidaci škodlivých baktérií ve střevech. Koriandr nesmějí užívat lidé, kteří mají poruchu srážlivosti krve, vzhledem k obsahu kumarinu (snižuje srážlivost krve a tím nežádoucím způsobem zvyšuje účinek léků působících proti srážlivost krve, zejména warfarinu). Muškátový oříšek je vysušené semeno, endosperm, plodu pocházející z ozdobného stromu muškátovníku pravého (Myristica fragrans). V přiměřeně malém množství se používal v tradičním léčitelství pro zvýšení chuti k jídlu, pro zmírnění nespavosti, nadýmání nebo průjmu. To je dáno zejména tím, že muškátový oříšek působí jako antikonvulzivum, lék zmírňující křeče. Ve středních dávkách může vyvolat menstruaci. Nesmí ho užívat těhotné ženy, protože by mohl narušit vývoj plodu. Nesmí se užívat ve vyšších dávkách, protože pak působí jako halucinogenní droga s nepříjemnými nežádoucími účinky po odeznění jeho působení.

Z léčivých rostlin, zvyšujících chuť k jídlu, můžeme uvést pelyněk kozalec (Artemisia dracunculus), též známý jako pelyněk estragon či jako koření estragon. Jako rostlinná droga se z něj používají listy. Používá se v čerstvém i sušeném stavu. Listy estragonu mají jemnou, hořkosladkou, kořeněnou chuť a jsou nedílnou součástí například francouzské kuchyně. Hlavními účinnými látkami jsou u něj silice.

Velká skupina léčivých rostlin, které podporují chuť k jídlu, obsahuje přírodní látky označované jako hořčiny. Nejedná se o skupinu chemicky jednotnou, řadí se tam například glykosidy i alkaloidy. Celkově se tak označují látky hořké chuti. Díky této své hořké chuti vzbuzují chuť k jídlu a zlepšují trávení. Již v ústech dráždí chuťové receptory a tím podporují tvorbu slin, což přispívá k dobrému začátku trávicího procesu. Poté v žaludku reflexně působí na sliznici, čímž zvyšují tvorbu trávicích enzymů i žaludeční kyseliny. Současně zlepšují motilitu svalstva trávicího traktu, což urychluje trávení potravy. Latinsky se hořčiny označují jako amara či stomachika. Pod názvem amarum se s nimi můžeme setkat v řadě bylinných směsí. Jedná se hlavně o tinktury neboli alkoholové výtažky. Můžeme je rovněž najít i v čajových směsích, v extraktech a přidávají se i do nápojů.

V rostlinách se nachází například v pampelišce, v plodech jeřábu, v mařince vonné, sedmikrásce, pelyňku, šalvěji a mateřídoušce. Ve vyšších koncentracích jsou obsaženy např. v chmelu a řebříčku. K méně známým léčivým rostlinám obsahujícím hořčiny a zvyšujícím chuť k jídlu patří lžičník lékařský (Cochlearia officinalis), nevysoká rostlina s bílými květy. Je to jediný druh rodu lžičník, který roste v České republice. Patří do čeledi brukvovité (Brassicaceae).

Z olejů zvyšuje chuť k jídlu například oregánový olej z dobromyslu lékařského (Oreganum vulgare). Hlavními obsahovými látkami jsou silice thymol a karvakrol. Silice zvyšují vylučování trávicích enzymů, hlenů ve sliznicích dýchacích cest, působí mírně dezinfekčně, uvolňují křeče hladkého svalstva v trávicím ústrojí a svaloviny dělohy. Mají stimulační účinek na centrální nervový systém a zlepšují náladu.

Na závěr lze zmínit dobře známé pivovarské kvasnice (Pangamin, Pargavit). Kvasnice jsou v prvé řadě známé jako bohatý zdroj vitamínů skupiny B. Vždyť i po něm je pojmenován jeden z vitamínů této skupiny – vitamín B15 neboli kyselina pangamová. Kromě těchto vitamínů obsahují celou řadu minerálních látek – vápník, fosfor, draslík, hořčík či sodík a stopových prvků – železa, manganu, mědi, zinku či jódu. Obsažené vitamíny B mohou chybět v těle při zvýšené fyzické aktivitě, při stresu nebo výběrem nesprávné stravy. Pivovarské kvasnice jsou důležité při trávení a zvyšují chuť k jídlu. Díky některým přípravkům mohou být podávány i dětem.

Zvýšená chuť k jídlu

Zvýšená chuť k jídlu rozhodně není, na rozdíl od nechutenství, většinou příznak nemoci. V tomto ohledu mohou existovat i výjimky. Silný pocit hladu doprovází hypoglykémii, sníženou hladinu cukru. Při zvýšené činnosti štítné žlázy dochází, vzhledem ke zvýšené aktivitě jejich hormonů, ke zrychlení energetického metabolismu, což má za následek větší chuť k jídlu. I když jsem uvedl, že při chronické depresi dochází ke snížení chuti k jídlu, může paradoxně někdy dojít i jejímu zvýšení.

Zvýšenou chutí k jídlu, je typická i jedna z forem poruch přijmu potravy, bulimie. Osoby (převážně ženy) s touto nemocí střídají období velkého přijmu potravy, s obdobím výčitek, kdy se snaží tento nadměrný příjem potravy kompenzovat nuceným nadměrným zvracením.

Chuť k jídlu mohou zvyšovat některé léky (například kortikoidy) nebo přírodní látky (již zmíněné vitamíny ze skupiny B v pivovarských kvasnicích). Spíše výjimečně mohou chuť k jídlu zvyšovat i některé vzácné vrozené choroby. Na druhou stranu, čistě z přirozených důvodů, se chuť k jídlu zvyšuje v období dospívání u dětí a mladistvých, ale také u těhotných žen či tvrdě fyzicky pracujících osob. Přesto však asi do největší skupiny patří osoby, které chtějí snížit nadváhu, již přičítají zvýšené chuti k jídlu a hledají způsob, jak ji omezit. K dispozici je jim i několik druhů přírodních přípravků na podporu hubnutí.

Jedním z nich jsou například přípravky obsahující výtažek z exotické rostliny Garcinia cambogia. Tento výtažek navíc snižuje množství sacharidů, které jsou přeměněny na tuky. Poměrně dobře známou a oblíbenou látkou je minerál chróm. Podporuje snížení chuti k jídlu, potlačuje chuť na sladké, snižuje potřebu dojídání se.

Další, již méně známou látkou, je sušený výtažek z kaktusových fíků, známý pod názvem Nopál neboli opuncie, kaktusovitá rostlina původem z Ameriky. Nopál obsahuje většinu důležitých živin v ideálním poměru: nezbytné vitamíny a minerály, 17 esenciálních aminokyselin, lignin, celulózu, hemicelulózu, pektin a vlákninu obsaženou v rostlinném slizu. Právě obsažené látky mohou v žaludku nabobtnat a snižují tak pocit hladu. Další přírodní složkou, která pomáhá snižovat chuť k jídlu je výtažek z palmy Acai.

Ke snižování chuti k jídlu pomáhá i dostatek vlákniny v jídelníčku. Vláknina umožní navodit dříve pocit nasycení, protože nemůže být strávena. Potraviny bohaté na vlákninu jsou například brambory, fazole, čočka, hrách a listová zelenina. Škrob, který je obsažen v bramborách, rovněž potlačuje chuť k jídlu.

Takže, co říci na závěr? Zbývá jen popřát dobrou chuť – tu přiměřenou, ani velkou, ani malou!