Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dnešními moderními metodami si můžeme ověřovat staré pravdy, které po staletí znali naši předkové. „Nechoď bos po studené podlaze, dostaneš rýmu“. Toto jistě každý z nás slyšel. Pomocí moderních termografů se dají sledovat různé změny v těle v závislosti na teplotě.
Když ohřejeme chodidla na 39C, celková teplota těla se tím nezvýší, snad jen nepatrně, ale teplota v nose – konkrétně v oblasti sliznic nosních skořep se zvýší také na 39C. A je tomu i naopak. Ochladíme-li teplotu na chodidle, klesne i teplota na nosní sliznici. Reflexně chlad způsobí stažení cév, následkem je pak nedostatečné prokrvení, poruší se rovnováha slizničního imunitního systému.
Na všech našich sliznicích se vyskytují různé mikroorganizmy, které žijí s naším tělem a jeho slizničním obranným systémem v rovnováze, navzájem se podporují, navzájem se kontrolují. Jestliže dojde k porušení této rovnováhy výše popsaným procesem prochlazení, dostávají škodlivé bacily zelenou, pomnoží se, zvýší svou toxicitu a začnou tělu škodit. Organizmus musí mobilizovat všeobecné obranné síly a tyto jako první vytvoří zánět na postižené sliznici. Nejprve se reflexním mechanizmem snaží přemnožený bacil vypudit – prostě začneme kýchat, pak slizniční žlázky začnou produkovat hlen, který má odplavovat všechno, co tam nepatří, a konečně si vyrobí teplotu, protože bacily se nemohou při vysoké teplotě rozmnožovat.
To moc dobře známe. Jdeme do postele a za několik dnů se prokrvení obnoví a zánět ustoupí. Staré lidové přísloví říká – neléčená rýma trvá týden, léčená sedm dnů. Naši předkové asi správně tušili tento mechanizmus a proto taková onemocnění léčili ponořením nohou do horké vody. Všimli si, že nejčastěji takto onemocněli ti, kteří prochladli, zvláště „od nohou“, když měli promáčené boty, byli delší dobu v chladnu atd. Abych se vrátil k těm moderním metodám. Díky jim byly podrobně sledovány změny na sliznici nosní v průběhu celého onemocnění. Současně se zánětlivými změnami je vždy poškozena i funkce řasinkového epitelu dýchacích cest. Ten je jedním z reflexních mechanizmů, jak jsem uváděl výše, protože svým kmitáním vypuzuje cizorodé částečky z dýchacích cest. Když zánět postupně odeznívá, obnovuje se původní prokrvení, sliznice splaskne, ustává produkce vodnatého hlenu a obnovuje se též pohyb řasinek. Bývá to skutečně asi sedmý den od začátku potíží. Uvedený typ podchlazení vyvolává obvykle jen lokální oslabení imunity a rýmu, jestliže však jde o podchlazení celkové, pak bývají důsledky závažnější.
Popsal jsem zde jasnou, všeobecně známou věc. Jedinec udělal chybu – prochladil se, jeho organizmus na to zareagoval výše popsaným způsobem a snaží se nemocné tělo dostat zpět do stavu zdraví. Těžší chybou je, když postižený neulehne do postele a neumožní přirozenému obrannému mechanizmu, aby se tělo vyléčilo. Vezme si paralen, obranné projevy nemoci potlačí a jde do práce. Copak si mohu dovolit nejít do práce, když mám jen rýmu? Několikrát to takto přechodí a obyčejná rýma již není jen obyčejná, ale chronická. V řeči klasické medicíny to znamená – nevyléčitelná.