Chmel otáčivý (Humulus lupulus)

cm chmel

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Chmel otáčivý je ovíjivá dvojdomá rostlina z čeledi konopovitých (Cannabaceae). Je to pravotočivá liána, bylina se vstřícnými listy, pětičetnými, které jsou na bázi srdčité, na povrchu drsné. Kvete v červenci, je dvoudomý. Plody jsou drobné žlutozelené nažky, pokryté pohárkovými žlázkami, které vylučují charakteristicky páchnoucí silice a třísloviny, dodávající chuť rostlině a pivu, které se z něj vyrábí. Chmel roste především na vlhčích místech – křoviny, lužní lesy, okolí potoků a řek, často zde vytváří hustý porost. České jméno chmel je velmi starobylé, podobně zní i v jiných slovanských jazycích.

Je to nejen základní surovina k výrobě u Čechů tak oblíbeného piva, ale také ho můžeme použít k přípravě čaje, který má mnoho příznivých léčivých účinku pro naše zdraví. Je rozšířený v jižní Evropě a jeho areál sahá až do Střední Asie. Pěstuje se však v mírném pásu téměř celého světa. Chmel začal být užíván k výrobě piva před mnoha staletími. Staří Řekové a Římané používali chmel jako močopudný a krev čistící prostředek. Velmi brzy však také chmel našel své uplatnění v lidovém léčitelství. Pěstují se výhradně samčí rostliny, planý ani zplanělý chmel nemá pro průmyslové zpracování žádný význam.

Chmelové šištice a žlázky obsahují řadu účinných látek. Patří mezi ně hořčiny, xanthohumol, již zmíněné silice a třísloviny, fenylpropanolové kyseliny, flavonoidy a další účinné složky. Některé z obsahových látek nejsou stálé a během skladování snadno podléhají oxidaci. Delším skladováním vzniká v této léčivé droze látka označovaná odborně jako 2-metyl-3-buten-2-ol jako degradační produkt hořčin, který má se-dativní účinky. Chmelové šištice se používají nejčastěji ve formě extraktů jako mírné sedativum při stavech neklidu, poruchách spánku či neklidu. Dále se chmel využívá jako stomachikum-amarum a mírné spasmolytikum při žaludečních potíží, které se projevují křečemi hladkého svalstva trávicího traktu a nechutenstvím. Látky obsažené v této bylině mají močopudný a derivační účinek a snižují mírně sexuální aktivitu. Účinnost chmelových extraktů byla ověřena, přesný mechanismus činku není dosud znám. Chmelové žlázky lze použít na stejné potíže jako šištice.

Někteří lidí lidé mohou trpět ve styku s čerstvou rostlinou kontaktní alergii, někdy dochází k zánětům sliznice očí, nosu a průdušek. Po usušení chmele možnost alergické reakce výrazně klesá. Droga by neměla být užívána pacienty postiženými depresemi. Byl prokázán vliv na napětí dělohy, proto v těhotenství není chmel doporučován. Lze očekávat spolupůsobení s již existující zklidňující léčbou. Mladé výhonky lze používat jako zeleninu. Na jaře rašící lodyžní výhonky zvané chmelíček nebo pazoušky lze použít podobně jako chřest nebo je přidat např. do zeleninových salátů. Starší a tedy i tvrdší výhony je třeba před požitím krátce uvařit, případně je např. přidat do zeleninové polévky. Chmel otáčivý je živnou rostlinou housenek motýla babočky bílé C.