Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jde o zánětlivé onemocnění tenkého střeva, které se vyskytuje u dětí i dospělých. Je způsobeno nesnášenlivostí lepku (glutenu), tj. bílkovinného komplexu obsaženého v povrchní části obilných zrn. Jinými slovy střevo neumí obilnou potravu vstřebávat. Jde o poruchu vstřebávání štěpných produktů trávení bílkovin, tuků i cukrů, vody, minerálů, vitamínů a některých dalších látek. Současně je velmi výrazně zvýšena produkce hlenu a je také porušena pohyblivost stěny tenkého střeva.
Toto postižení je současně provázeno významnými změnami jiných systémů a orgánů. Je porucha krvetvorby, imunitního systému. Porucha stavby kostí a vůbec kostry. Je zasaženo kosterní svalstvo, kůže, šlachy, vazivo. Objevují se nervové poruchy. Ochranná bariéra střevní je tímto procesem porušena a do těla se dostanou cizorodé látky, které mohou být pro člověka agresivní. Stanou se zdrojem obranných – nejčastěji alergických reakcí.
U dětí se choroba objevuje nejčastěji v 6.-9. měsíci života. Hlavními příznaky jsou průjem, váhový úbytek, neklid pro bolesti břicha. Téměř konstantní je nechutenství, méně časté zvracení. Pro toto onemocnění je typický vzhled bříška – velké, nafouklé, zřetelně vystouplé a roztažené. Ostatní svalstvo je chabé, hadrovité. Vzpomeňme si na obrázky afrických dětí s velkými bříšky. Velké břicho, tenké ruce a nohy.
Opakované průjmové stolice jsou hnilobně páchnoucí, se zvýšeným obsahem tuku, které se objevují poté, kdy byly zavedeny do výživy dítěte obiloviny. Dítě je chudokrevné, mohou se objevit příznaky křivice a osteoporózy. Velmi nápadným příznakem je změna chování dítěte, projevující se mrzutostí a náhle vzniklým negativismem.
V praxi se můžeme setkat s méně výraznými příznaky nemoci a celiakie se odhalí až v předškolním nebo školním věku a do té doby byl neklid dítěte považován za psychomotorickou retardaci, lehkou mozkovou dysfunkci apod. Onemocnění však může propuknout i v dospělém věku. Příznaky nemoci často souvisejí s různými zátěžovými reakcemi – „spouštěcími mechanismy“- např. s infekční chorobou, psychickým traumatem, těhotenstvím, porodem, laktací, operací nebo po prudké dietě, kdy dojde k velkému, rychlému úbytku váhy. Ženy jsou postiženy přibližně 2 x častěji než muži.
Diagnóza se opírá předně o jasné příznaky, které vzniknou po požití potraviny obsahující lepek a také o průkaz změn na sliznici střevní, kterou získáme bioptickým vyšetřením a laboratorními testy. Léčba spočívá ve vyloučení lepku z přijímané stravy a během několika týdnů postupně všechny příznaky ustupují. U dětí je toto onemocnění často spojeno se sníženou aktivitou enzymů, které tělo potřebuje ke zpracování laktózy. Proto musíme také omezovat příjem sladkých jídel (konkrétně laktózy). Po 8 týdnech bezlepkové diety se zlepšují také laboratorní testy a po 4 měsících se upravuje vylučování tuků do stolice. Histologický obraz na sliznici střevní vykazuje zlepšení za 12 měsíců. Onemocnění je charakterizováno obdobím klidu a obdobím zhoršování. Uvedené zhoršení může někdy mít bouřlivý průběh, který vyžaduje až infusní léčbu.
Podstata diety spočívá v tom, že z potravy vynecháváme veškeré výrobky z u nás obvykle používaných mouk. V pediatrické praxi se kromě často používaných brambor, rýže, sojové mouky používá s úspěchem i mouky kukuřičné a mouky rýžové. Moučníky se dají připravovat ze škrobu a nelepkových obilnin, přičemž vaznosti se dosahuje přidáním vajec. Takto se však dá dosáhnout jen buchtové, ale nikoliv chlebové chuti. Proto se peče bezlepkový chléb ze škrobu a pečivosti se dosahuje přidáním 2% prášku z jader svatojánského chleba. Zlepšením situace pro pacienty jsou různé druhy průmyslově vyráběné a speciálně upravené směsi pro přípravu bezlepkového chleba i v některých zemích upravené mouky žitné a pšeničné, neobsahující gluten.
Dlouhodobé udržování pacienta na bezlepkové stravě je někdy značným finančním, a zejména psychologickým problémem, zejména v období klinického zhoršení. Při přesném dodržování režimu je prognóza onemocnění dobrá.
V celostní medicíně dáváme důraz na vytvoření správného probiotického prostředí:
Acidophillus + Chlorella + Mladý ječmen (listy nemají lepek). Tato kombinace se podílí na prodloužení fáze klidové a na zkrácení fáze zhoršení nemoci. Její dlouhodobé užívání přináší uspokojivé výsledky.
Čtenář si může listovat na dalších webových stránkách: ww.celiac.cz.