Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Čekanka je vytrvalá bylina z čeledi čekankovitých dosahující výšky i více než jednoho metru. Lodyha je hranatá, listy podlouhlé, květy nápadné, blankytně modré. Roste hojně na mezích, lukách, příměstských parcích a dalších travnatých plochách. Roste na většině míst Evropy, najdeme ji v Africe a Asii. Léčivou drogou je především kořen, který se sbírá od září do listopadu, popřípadě i na jaře, podobný obsah účinných látek však mají i listy sbírané na přelomu jara a léta. V očním lékařství se ojediněle využívá i květ.
Historie
Historie využívání a kultivace čekanky sahá až do starověkého Egypta. Ve svém díle ji zmiňuje i římský básník a filosof Horatius, který žil a tvořil na přelomu letopočtu. V pozdějších dobách si čekanka (konkrétně její pražený kořen) získala věhlas nejen jako léčivá bylina, ale i jako náhražka kávy. K tomuto účelu byla užívána například ve Francii za vlády Napoleona, v době světových válek, ale třeba i v době kávové krize v 70. letech minulého století.
Kvůli tomu dodnes přetrvává vnímání čekankové „kávy“ jako náhražky, tedy něčeho méněcenného, což je ovšem zásadní chyba. Jde totiž o nápoj, který je velice lahodný a navíc má jeho pravidelné pití mnoho pozitivních účinků na organismus.
Účinné látky
Kořen čekanky obsahuje zejména látky ze skupiny sacharidů, zejména pak inulin, což je zásobní rostlinný polysacharid, a fruktooligosacharidy. Dále v něm najdeme seskviterpenické laktony, polyfenolické sloučeniny, vitaminy, minerály, manitou a latex.
Léčivé účinky
Čekanka patří v klasické fytoterapii mezi velice často používané byliny, a to zejména k podpoře látkové výměny, funkce jater a tvorby žluči, podporu práce srdce a trávení. V trávicím traktu navíc působí protizánětlivě. Zevně se používá jako obklad na bolavé klouby a některé typy ekzémů, nálev z květů se využívá rovněž k výplachům očí při zánětu spojivek, víček, rohovek a duhovky.
| Důležitou složkou působení čekanky na zdraví je její výrazný antioxidační efekt, za nějž vděčí především obsahu látek ze skupiny polyfenolů. Důležitý je také obsah inulinu a fruktooligosacharidů, které patří mezi rozpustnou vlákninu s výrazným probiotickým efektem. V posledních letech se předmětem zájmu staly i epigenetické účinky čekanky.
Fruktooligosacharidy a inulin obsažené v čekance vykazují ochranný účinek vůči procesům vedoucím ke vzniku rakoviny. Ovlivňují například důležité bakteriální mechanismy související se vznikem nádorů tlustého střeva a také regulují tzv. apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt. Čekanka má zároveň i antiproliferativní efekt, tj. brání rychlému množení buněk, které je rovněž charakteristické pro nádorové buňky. Důležitou součástí protinádorového působení je také skutečnost, že inulin a fruktooligosacharidy podporují růst probiotických bakterií. Inulin snižuje hladinu triglyceridů a LDL cholesterolu v krvi. Čekanka rovněž omezuje tvorbu aterosklerotických plátů a snižuje riziko trombózy. |
 |
Čekanka obsahuje fruktooligosacharidy, což je sloučenina podporující vylučování látek přezdívaných jako hormony sytosti (například peptid PYY nebo inkretiny). Důsledkem je pak poměrně výrazné omezení chuti k jídlu, což se projeví automatickým snížením energetického příjmu. V jedné studii například 30 dobrovolníků dostávalo buď 16 g fruktooligosacharidů, 10 g fruktooligosacharidů nebo placebo. Ti, kteří užívali nejvyšší dávky této látky, přitom zcela automaticky během 13 dnů snížili svůj energetický příjem o 11 %.
Inulin a fruktooligosacharidy jsou ve své podstatě dietní vlákninou, která je odolná vůči trávení a vstřebávání v tenkém střevě, takže se prakticky nezměněná dostává do tlustého střeva, kde vlivem bakterií podléhá fermentaci. Důsledkem je zvýšení celkového objemu stolice a pokles jejího pH, což má pozitivní vliv na zdraví střevní sliznice. Inulin i fruktooligosacharidy mají navíc výrazný prebiotický efekt, tj. působí jako jakýsi substrát, který podporuje množení probiotických bakterií, jako jsou bifidobakterie či laktobacily. Díky tomu zmírňují některé trávicí obtíže a zefektivňují proces trávení. Pozitivní účinek při zmírnění zácpy byl prokázán i v případě starších osob, které tímto problémem trpí častěji než lidé mladšího věku.
Prebiotický účinek podporující růst probiotických mikroorganismů má rovněž za následek zlepšení imunity, a to včetně proti-nádorové imunity. Prokázána byla i účinnost čekankového extraktu proti některým typům bakterií, včetně například salmonely. Zvláště efektivní je při léčbě infekcí trávicího traktu. Čekanka potlačuje aktivitu tzv. žírných buněk, které hrají důležitou roli při vzniku alergické reakce. Když se totiž žírná buňka setká s alergenem, naváže se na jeho povrch a vylije obsah svých váčků, jež je mimo jiné tvořen histaminem. Zvýšení koncentrace histaminu se pak projeví jako alergická reakce. Účinnost směsi oligosacharidů byla prokázána i v případě atopických dermatitid.
Kořen čekanky patří mezi tradiční byliny používané na podporu funkce a detoxikace jater a tyto účinky potvrdily i moderní vědecké výzkumy. Když byla například čekanka přidávána do krmiva krysám, u nichž předtím vědci navodili poškození jater kombinací dusičnanu sodného a chlorpromazinu, došlo u nich v porovnání s kontrolní skupinou k výraznému zlepšení stavu. Čekanka sice neovlivní samotnou příčinu degenerativního kloubního onemocnění jménem artróza (jde o úbytek kloubní chrupavky), díky svému protizánětlivému působení však může výrazně zmírnit bolestivost a kloubní ztuhlost.
Užívání
Žádné kontraindikace nejsou známy, nedoporučuje se pouze užívání v těhotenství kvůli zvýšenému riziku potratu. Nejsou známy ani žádné interakce s běžně užívanými léky. Z vedlejších účinků jsou popsány pouze možné alergické reakce, vzhledem ke stimulačním účinkům na dělohu může také dojít k předčasnému nástupu menstruačního cyklu.
Čekanku je možné kombinovat s dalšími rostlinnými substancemi, efektivní je například kombinace se zázvorem, která má výrazný ochranný efekt na játra.