Bylinář přichází s klidnou silou přírody

Rozhovor s MUDr. Dufkem, lékařem, který ve své praxi spojuje rozdílnou problematiku přístupu k nemoci, internista a praktik, lékař pracující konvenčními i alternativními metodami.

Pane doktore, máte při své denní lékařské praxi čas se zamyslet i nad širšími otázkami lidského bytí? „Samozřejmě, lékaři jsou lidé, kteří denně pracují s atributy života a smrti a denně prakticky svými skutky i svými myšlenkami se zabývají smyslem života, úlohou nemoci na cestě člověka a to dokazují ve své úrovni vnímání svými činy. Pokud se zamyslím nad vývojem, nad historií lékařství a nad problematikou liského bytí, jsem nevyvratitelným optimistou života a lidské či životní transformace. Na své cestě vývoje lidského jedince homo sapiens reaguje a vyrovnává se v každém vývojovém stupni s vlivy, které jsou na jedné straně jakousi katarzí, umožňují jeho vzestup, zároveň však podléhá neúprosnému zákonu vývoje lidské rasy a vlastně všeho živého. Je otázkou, co míníme pod slovem život, zda je to reaktivita celého organizmu, jeho způsob bytí, jeho reakce na biologické, společenské úrovni. Je též otázkou, zda již v tzv. neživých strukturách země není vibrační potenciál dalšího vývoje, zda by tato potencialita již neměla být charakterizována jako projev živé hmoty.

Darwinův model vývoje lidské rasy charakterizuje z objektivních fakt jakýsi možný vývoj až k dnešnímu člověku. Jeho hypotéza je dokládána nálezy antropologickými a dokumentována pokusy z oblasti vědy, lékařství, fyziologie, biologie a anatomie. Jistě tyto charakteristiky jsou velmi důležité pro vysvětlení a popis akce a reakce biologického systému, který se samovyvíjel po dlouhé miliony let. Otázkou zůstává fakt nebo předpoklad velkého třesku, který se předpokládá při vzniku života na Zemi. Na druhé straně se již méně strukturalisté zabývají vlastním smyslem a možnostmi tohoto velmi úžasného jevu, jakým je život na Zemi. Všechny zákony, jevy biologicky materiálního světa je tak nutné převésti analogickým způsobem na intelektuálně vyšší rovinu vnímání, přičemž je nutné velmi pokorně vnímat a příjímat i závěry a zákonitosti materiálního světa. Opakovaně jsem na všech sjezdech zdůrazňoval: Mají ještě možnost staré kultury a starověké lékařství zasáhnout a posunout současnou vědeckou medicínu?

Veškerá filozofie starých kultur, ať již indická, čínská, egyptská a mayská bez vybavení analytickým myšlením přinášela do dnešní doby jakési subjektivní hodnocení a prožitky jedince či celé rasy, celé kultury, která se snažila uchopit lidský život ve své nejbytostnější podobě, pohyb člověka k duchovnímu vědomí rozšířené lidské bytosti, směřující k božskému, tedy k myšlenkám jednotícím principy linky tvoření, vzestupu a pádu člověka. Tyto kultury jsou dnes velmi chudé materiálními statky a posud nedochází k prolínání forem analytického myšlení evropské a americké civilizace. Je otázkou, která kultura je obecně více připravena na další cestu, na další vzestup člověka jako lidského jedince, kultury či většího celku. Tyto dvě linie, jin jangová polarita jednoho vývoje se stává jednoticím celkem charakterizujícím vzájemnou nutnost splynutí syntézy. “

Co to znamená konkrétně pro obor lékařství?
„Neustálá snaha o vyřešení lidské nemoci, její chrakteristika, je v různých obdobích různá. Charakteristika pohledu na zdraví a nemoc se mění z různých úhlů myšlení, které toho času převládají v jistém kulturně historickém celku a jsou příslušné té které kultuře. Nedá se říci, že by kontinentální nemoci byly odlišné v závislosti na vývoji, místě, lokalitě (i když rasově podmíněné, lokálně diferencované jakési rozdíly jsou na první pohled patrny), pohybují se však v rovině objektivního bytí, chování, návyků stravovacích, způsobu života jednotlivých skupin, kultur. Nedá se však odlišit různorodost i ojedinělost zvláštních onemocnění v souvislosti s reaktivitou obrany lidského jedince jako biologické, společenské a individuální entity.

Reaktivita či obranyschopnost vzhledem ke geneticky formované, jasné jednotné druhové struktuře vnitřích orgánů je /až na extrémní výjimky/ celoplanetárně stejná.“

Ve svých přednáškách jste se vyjadřoval k alergizaci člověka v globálním významu. „Ano, myslím si, že globální zcitlivění, či-li alergizace, znamená čím dál tím větší zasahování člověka svým rozumem do živého systému geoplanetárního, tento pohyb se zrychluje a ne vždy stačí přizpůsobivost jednolivého živočicha tomuto tempu. Mění se celkové klima, lidský tvořivý duch nejenom tvoří, ale i zanáší svět svými odpady. Ničení fauny a flory vede ke kompenzačním řešením celoplanetárně a mikrokosmos člověka reaguje na tyto změny, jak mu síly stačí. Tato abnormání reaktivita na čím dál větší množství negativních informací má silný vliv na reaktivitu obranného systému, která je částečně pozitivní a částečně negativní pro mikroorganizmus. Reaguje poplašně a abnormálně, pokud signály zevního světa jsou často opakované a ve větším měřítku, než je schopen organizmus zvládnout. V živočišném terénu. Samozřejmě že tato alergizace, tedy abnormní, přestřelená reakce organizmu, se týká jak úrovně biologické, individuální, sociální i transpersonální. “

Je možné, aby i stres se podílel na zcitlivění či alergizaci lidského terénu?
„Organizmus v moderním světě je stále více a více ovlivňován stresovými mechanizmy svojí reaktivitou, která je namířena k závažným poruchám vnitřního prostředí, k funkčnímu poškození orgánovému. Toto se projevuje dyskomfortem hlavně v čakře srdeční, která hlavně působí v mezilidských vztazích. U lidského organizmu se projevují čím dál více symptomy, které naznačují a vypovídají o počátečních poruchách organizmu. Počínající funkční změny orgánové, vzniklé na podkladu psychického dyskomfortu, jsou z 90 % vratné, reverzibilní. A toto je velmi důležité v oblasti preventivní, která nečeká na morfologické změny, jejichž vratnost již je menší, ale snaží se předcházet závažným onemocněním až smrti jedince. V současném světě vzrůstá spotřeba organických sedativ, jejichž účinek je krátkodobý a které neumožňují organizmu správněji reagovat.“

Z vaší výpovědi vyplývá hluboký pohled na lidské bytí, je však možné a využitelné ve vaší práci?
„K tomuto pohledu skloubení je třeba se dopracovat. Mé opakované cesty do Indie, vzdělání, práce praktického a interního lékaře, či-li univerzitní vzdělání bylo prohloubeno tzv. alternativním pohledem synteticko-analogickým a tento pohled se snažím využívat při léčbě své klientely, ale též ve své vývojové a výzkumné práci ve firmě Bylinář, což je firma, ve které spojilo své síly několik odborníků blízkých oborů. Toto spojení již přináší první ovoce a tou je fytoterapeutický systém bylinných přípravků.

Chápu tuto práci jako důležitou a nezbytnou k průkazu myšlenkových aktivit. Neboť mnoho zajímavého je možno přednáškově říci, mnoho zajímavého je možno napsat, však v naší době materiálního zpomalení je třeba zkušenostní přesvědčení o tom, že myšlenkové pochody nejsou příliš vzdálené od reality, jsou funkční a pomáhají lidem. Je to taková malá materializace a objektivizace myšlenkových závěrů. Osobně mě tato práce uspokojuje a naplňuje a doufám, že ji budu za pomoci ostatních přátel dokončit.“

Spolupracujete také s jinými lékaři či institucemi?
„Myslím si, že velmi plodná spolupráce probíhá s lékaři celostní medicíny, jmenovitě s paní Dr. Strnadelovou a MUDr. Šáchou, se kterými se cítím bytostně spjat v pojetí lidského zdraví a nemoci i v životě. Mnohokrát jsme se přeli do noci o jakýsi úsudek a polemizovali na všechna možná témata, ale vždy s těchto střetů vychází člověk očištěn, jeho myšlenky jsou podrobeny kritice a jsou to setkání velmi plodná. Paní dr. Strnadelová i pan dr. Šácha též využívají preparáty Bylináře, do kterých jsem vložil určitý úsek svého medicinského života i pohled na nemoc a zdraví. Tato spolupráce je velmi plodná, myšlenkově, odborně i prakticky.

Sama Dr. Strnadelová se vyjadřuje: Bylináře /zn. bylinné preparáty moderní astromediciny/ u svých pacientů pravidelně používám a mám s nimi velmi dobré zkušenosti. Snášenlivost přípravků je dobrá, žádné alergické či jiné vedlejší účinky jsem nezaznamenala.“

Děkujeme za rozhovor.

„Děkuji a přeji svým klientům hodně vytrvalosti na cestě ke zdraví. „