Bulimie

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Bulimie, je stejně jako anorexie, porucha příjmu potravy. Tato znamená, že se nemocný jedinec začne extrémně silně přejídat. Následně jídlo vyzvrací, popřípadě dostane silný průjem. V průběhu nemoci přibírá přesto na váze a hledá prostředky na zhubnutí, protože při přejídání trpí pocitem viny, že selhal a snaží se drastickými způsoby zhubnout.

U nemocných se mohou objevit záchvaty zimnice, deprese, časté zácpy a průjmy, poničení zubní skloviny v důsledku zvracení a také poruchy ledvin (pokud jsou opakovaně užívány prostředky k odvodnění). Charakteristické jsou také prudké změny nálady, častá přecitlivělost a podrážděnost. Tato nemoc se nejvíce projevuje u žen ve věku 13 až 18 let. Ovšem také stále častěji v poslední době u starších žen a vzácně i u mužů. Zásadní je ji léčit pomocí psychoterapie.

Bulimie je nemoc pradávného původu, už ve 2. století ji takto pojmenoval slavný řecký lékař Galén. V novodobé historii je popsána poprvé v roce 1979. Výskyt poruch příjmu potravy u nás stoupá. Dívky se jako nemocné necítí, diety považují za společensky žádoucí a záviděníhodný úspěch. Obecně lze poruchy příjmu potravy chápat jako způsob reakce na stres, která se projeví v náročném vývojovém období puberty nespokojeností s vlastním tělem a následnými dietami. Vyšší riziko vzniku poruch je tam, kde je životní uplatnění spojeno s nepřiměřeně štíhlou postavou (u sportovkyň, tanečnic, modelek). Nejčastěji jde o vyvolané zvracení, užití projímadel nebo prostředků k odvodnění organismu. Dochází zde k úplné ztrátě kontroly nad příjmem potravy.

Bulimie je někdy vyvolána špatnou životní situací, málo fungující rodinou nebo negativním hodnocením vlastní osoby. Tato porucha vzniká z mnoha rozmanitých příčin, proto je velmi těžké ustanovit nějaká preventivní opatření. U dospívajících je důležité informovat je o příznacích a důsledcích onemocnění. Léčbou zde rozumíme hlavně změnu stravovacích návyků, ke které by mělo docházet postupně, protože trávicí ústrojí odvyklo normální stravě. Určitě je zapotřebí odborná pomoc, aby byl stabilizován psychický stav jedince. Je třeba vrátit mu zdravé sebevědomí. Při vážnějším psychickém stavu psychiatři předepisují antidepresiva.