Blahodárný vliv kořenové zeleniny na naše zdraví II.

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V minulém díle jsme si představili výborný zdroj betakarotenu, zeaxantinu a luteinu v podobě mrkve a dále, schopný detoxikátor a antibiotikum v jednom, zabíjející bakterie v ústech, žaludku a střevech, léčící trávicí poruchy, nadýmání a tolik časté průjmy. Zde byla řeč o neobyčejně zdravém celeru. Dnes si povíme více o řepě, představíme si několik vyvážených receptů, abychom volně přešli k jedné z nejzdravějších kořenových zelenin, kterou je petržel.

Řepa, studnice věčného zdraví a síly

Červená řepa se k nám dostala ze Středomoří, kde spíše než kořen, užívaly ženy řepné listy. Bulva si s sebou nesla zasloužený statut léku, tlumící bolesti hlavy či zubů. Později, když ještě bramborová hlíza nespatřila světlo evropského kontinentu, platila za důležitou přílohu. V současné době je jedněmi milována, druhými pak zatracována, přitom, neznám žádnou lepší zeleninu, která by v zimních měsících sloužila tak královsky, jako právě řepa. Na 100 g obsahuje přibližně 380 mg draslíku, čímž napomáhá stabilizovat kardiovaskulární systém. Kromě řepy jej dále ve vysoké míře najdeme také v meruňkách, banánu, rajčatech, ty bych však v zimě oklikou obešla a vyčkala spíše na jaro a léto, ve slunečnicových semíncích, ale také bramborách a houbách. Doporučená denní dávka čítá 2-5 g.

To, na co je řepa skutečně bohatá, je železo. Železo, které je důležitou součástí červeného krevního barviva neboli hemoglobinu. Podílí se na transportu kyslíku ke každičké buňce našeho těla. Bez železa jsme dýchaviční, vyčerpaní i po velmi hlubokém a dlouhém spánku, pobolívá nás hlava, pokožka vykazuje nápadnou bledost, naše kůže je suchá, popraskaná, trpící záněty, co je však ze všeho nejvíce patrné, je ona nevysvětlitelná únava. Pokud však chceme zajistit co nejvyšší vstřebatelnost tohoto prvku, železité potraviny upřednostňujme především po ránu, kdy si z nich tělo vezme nejvíce. Mimo draslíku a železa zde najdeme také hořčík, vápník, malé množství jódu, mědi a zinku, důležitého minerálu upevňujícího imunitu těla, zajišťující zdravý vzhled pokožky, zubů, vlasů a nehtů. Vyšší množství vlákniny, která ve své rozpustné formě zůstává dokonce i ve šťávě z červené řepy, napomáhá snižovat hladinu špatného, LDL, cholesterolu, upravuje střevní peristaltiku, navozuje příjemný pocit sytosti, přispívá ke správnému trávení.

Řepa patří mezi potraviny, které ráda doporučím i při redukční dietě. Dokonce i dietě diabetické. Lékaři je řepa mnohdy nesmyslně z jídelníčku vyjmuta, přitom, pečivo a jiné zdroje sacharidů může diabetický pacient konzumovat i nadále. Osobně bych raději k odpolední svačince, namísto půl krajíčku chleba se sýrem, uchystala lehký salát z červené řepy s troškou kozího sýra, případně jogurtu. Takový pokrm nás totiž nejenom pročistí, ale doslova nabije zdravím. Navíc, v redukční dietě, kdy se většina z nás stále ještě drží zastaralého energetického systému, kdy hlídá množství přijatých kilojoulů, udělá radost fakt, že na 100 g této zeleniny připadne pouhých 180 kJ. Osobně bych nějaké přílišné počítání kalorií hodila za hlavu a spíše bych se snažila skloubit energetický příjem s pohybem, díky čemuž se vyladí i metabolismus a po čase, i díky aktivnější svalové hmotě, tělo začne váhu přirozeně redukovat samo. Samozřejmě s naší pomocí.

V červené řepě dále najdeme dvě velice důležité látky, z nichž jedna je druhem pigmentu, tzv. betanin, vyznačující se svými výjimečnými bakteriostatickými účinky. Laicky řečeno, dokáže zastavit bakteriální reprodukci a vývoj. Jedná se tedy o velmi zajímavou podporu našeho imunitního systému. Druhou v pořadí je pak bílkovinný betain, spouštějící neustálou tvorbu methioninu, jenž se podílí na detoxikaci jater. Benefitům obou bychom mohli věnovat samostatnou kapitolu, ne-li knihu, nám však třeba jít dále a představit si další klady této, pro mnohé stále ještě nezajímavé zeleniny.

Pro svůj vysoký obsah kyseliny listové (vitamínu B9), doporučuji zařadit do jídelníčku nastávajících maminek, díky čemuž podpoří adekvátní vývoj nervové soustavy miminka. Tento vitamín dále velice pozitivně ovlivňuje činnost srdce a celého kardiovaskulárního systému. Vařením červené řepy se B9 vytrácí, nicméně, tepelně upravená řepa je lépe stravitelná a díky prohřátí si z ní naše tělo vezme maximum užitných látek. Stojí však za zváženou, neboť vařením také ztrácíme tolik důležité enzymy. Já osobně střídám. Občas řepu peču, občas odšťavňuji a velmi často přidávám do salátu právě za-syrova.

Salát z červené řepy a kozího sýra

150 g červené řepy
50 g měkkého kozího sýra
15 g piniových oříšků
česnek, jarní cibulka
5 g medu
himalájská sůl

Červenou řepu omyjeme, oloupeme a nastrouháme nahrubo. Pokud upřednostňujeme řepu vařenou, lze uchystat i takto. Do směsi přimícháme rozdrobený kozí sýr, přidáme lahůdkovou cibulku pokrájenou na kolečka, prolisovaný česnek, med a himalájskou sůl. Na závěr posypeme piniovými oříšky.

Nakládaná červená řepa

500 g červené řepy
6 stroužků česneku
lněný olej

Červenou řepu omyjeme, oloupeme, nakrájíme na velmi tenké plátky. Do velké skleněné nádoby pak tyto plátky vrstvíme, prokládáme prolisovaným česnekem a proléváme lněným olejem. V lednici necháme odpočívat zhruba týden.

Pečená červená řepa s batáty

100 g batátů
50 g červené řepy
50 g máslové dýně
50 g mrkve
1 cibule
česnek
avokádový olej
tabasco, kmín, kari, himalájská sůl

Batáty omyjeme a nakrájíme na centimetrová kolečka. To stejné provedeme s řepou, máslovou dýní a mrkví. Vše prokládáme prolisovaným česnekem, cibulkou pokrájenou na-jemno, směsí z oleje, tabasca, kmínu, kari a himalájské soli. Pečeme na 160 °C zhruba 40 minut.

Petržel

Tato další výtečná kořenová zelenina našla své uplatnění již za římského císaře Tiberia, kterému stálo za to ji dovážet, povařit v medovém víně a servírovat jako vybranou lahůdku panovníkova stolu. Ač svým tvarem kořene připomíná mrkev, v chuti jsou neporovnatelné. Zatímco mrkev je nasládlá, u petržele nás překvapí spíše její nezaměnitelné aroma. V jediném šálku najdeme 5,5 g vlákniny, již víme, že doporučená denní dávka čítá 30 g, dále 58 mg vápníku, 45 mg hořčíku a stejně jako u řepy, velmi zajímavé množství draslíku, nějakých 570 mg na onen jeden šálek. Stejně jako řepa, také petržel vyniká svými silnými, protirakovinnými vlastnostmi. Dále obsahuje tzv. ftalidy, což jsou látky stimulující prospěšné hojivé enzymy a zároveň inhibující enzymy zánětlivé.

Stejně jako císař Tiberius, tak i starověcí Egypťané měli pro petržel opravdovou slabost. Především využívali jejich vysoce čisticích schopností při léčbě močového ústrojí, ať už ledvin či močového měchýře. I dnes platí za velmi silné a kvalitní diuretikum, jež pomůže především těm, které trápí otoky, zadržování vody. Pánům pomůže při zánětu prostaty.

Petržel dále snižuje vysoký krevní tlak nejenom díky vyššímu množství draslíku, ale také tím, že jemně rozšiřuje artérie. Pokud nás nadýmá a naše trávení nefunguje tak, jak má, jednotlivé receptury obohaťme právě o petrželový kořen. Lidé se často bojí experimentovat, myslí si, že přidáním jedné ingredience, která není uvedena v původním receptu, přijde pokrm na zmar. Bát se však netřeba, namísto toho si hrajme a naučme se věřit.

Cuketa plněná nádivkou z kořenové zeleniny

1 větší cuketa
2 mrkve
2 petržele
česnek, cibulka
lahůdkové droždí
150 g brynza
petrželová nať

Cuketu omyjeme, rozkrojíme podélně na půl a každou polovinu ještě jednou překrojíme, aby nám vznikly čtvrtinky v podobě lodiček. Každou z nich vydlabeme, snažíme se však nenarušit strukturu slupky, kterou potřebujeme mít celistvou. Mrkev, petržel, česnek, cibulku a vydlabanou cuketovou dřeň rozmixujeme, dochutíme lahůdkovým droždím, výslednou směs promísíme s brynzou a najemno pokrájenou petrželovou natí. Plníme lodičky, skládáme do zapékací mísy vedle sebe a pečeme na 160 °C zhruba 40 minut.

Čerstvá mrkvová šťáva s petrželí