Bipolárně afektivní porucha – víc než jen střídání nálad

cm deprese1

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Této duševní nemoci se někdy říká i maniodepresivní porucha, protože je u ní charakteristické střídání nálady, a to mezi extrémní energií, bujarostí (mánií) a hlubokým smutkem a poklesem energie (depresí). Důležité je přitom zmínit, že jde o poruchu emocí – střídání nálady u bipolárně afektivní poruchy ani zdaleka není jen tak běžná „náladovost“. Střídá se zde stav mánie a deprese – a obě tyto nemoci jsou vážnou klinickou a nozologickou jednotkou v klasifikaci nemocí. Jde o chronické onemocnění s obecně dlouhodobým rizikem, že se epizody mánie nebo deprese můžou kdykoli vrátit. Depresivní nebo manická fáze může při jednom cyklování trvat obvykle několik dnů až týdnů, někdy i měsíců.

I když příčina vzniku nemoci není úplně známá, výzkumy se jednoznačně přiklánějí k převaze biologických vlivů (faktory dědičnosti v podobě genetických predispozicí) v součinnosti s faktory prostředí (stres, negativní životní události, které interagují s genetickou a biologickou zranitelností k rozvoji poruchy). BAP se může rozvinout s ale i bez jakéhokoli vnějšího spouštěče.

Epizody mánie a deprese nejsou nepřetržité. Objevuje se mezi nimi období, kdy příznaky jak mánie nebo deprese nejsou přítomné. Toto období se označuje jako bezpříznakové.

Specifikem afektivních poruch je, že mnohdy jsou emoce, které člověk prožívá, nepřiléhající situaci. Bipolárně afektivní porucha (BAP) se často diagnostikuje až mnohem později od období, kdy se objevily první příznaky. Je to z důvodu, že se nejdřív objeví jeden okruh poruchy nálad, třeba deprese. Pacient, nejbližší okolí, rodina i ošetřující lékař se věnují léčbě deprese. Může se ale stát, že mánie nastoupí až později, o několik týdnů, měsíců nebo roků. Z původně depresivní epizody (klinické deprese), se kterou se jedinec v námi zmiňovaném příkladu léčil, se stala BAP, a na základě lékařského vyšetření se tak z deprese rediagnostikuje BAP. Podobně je tomu v případě, že se nejdřív objeví příznaky mánie a až jako druhé o nějaký čas se objeví epizoda deprese.

Příznaky deprese: hluboké stavy smutku, snížená energie, pesimismus, pokles zájmu, plačtivost, poruchy spánku, poruchy chuti k jídlu, výrazná unavitelnost, neschopnost prožívat radost, apatie, nízké sebehodnocení, pocity viny a sebeobviňování, pokles výkonnosti, nerozhodnost. Tyto symptomy můžou vyústit až k pocitům bezvýchodnosti situace, beznaději, myšlenkám na smrt až k sebevražednému jednání.

Na depresi bychom proto ani zdaleka neměli nahlížet jako na moderní a populární termín, který používáme v běžné řeči v situacích, kdy chceme podtrhnout, že jsme z něčeho rozhozeni a smutní. Deprese jde mnohem dál, než jen situační smutek. Je hlubší, intenzivnější, déletrvající a často – nepřiléhá situaci (člověk s depresivní poruchou je smutný a vyskytují se u něj i ostatní výše zmiňované depresivní symptomy, aniž by k tomu byl vždy objektivní nebo situační důvod).

K manickým příznakům můžeme zařadit zvýšenou euforii, nepřiměřeně veselou až bujarou náladu, zvýšené sebevědomí a sebehodnocení, grandiozitu, přeceňování svých schopností, velikášství, zrychlené myšlení, řeči a psychomotorického tempa, pohybů, vztahovačnost, iritabilitu, mrzutost, ztrátu sociálních zábran, vyvolávání konfliktů, snížení chuti k jídlu, sníženou potřebu spánku, naopak, zvýšení libida, zvýšené riziko abúzu alkoholu nebo drog.

Když jsou tyto zmíněné příznaky mánie mírné, mluvíme o tzv. hypománii. Naopak, když ještě zesílí, můžou se pak přidružovat vážnější psychotické komplikace ve formě bludů (paranoidní chování, velikášství aj.), halucinace (sluchové nebo zrakové) a jiné příznaky připomínající psychotické a schizofrenní onemocnění.

Smíšená epizoda BAP je charakterizovaná rychlým cyklováním stavů mánie a deprese (řádově v hodinách nebo dnech), přičemž mezi nimi se nemusí vyskytovat bezpříznakové období. Jedinec tedy ihned propadá ze stavů deprese do mánie a/nebo naopak.

V léčbě BAP se nejčastěji využívá farmakoterapie na stabilizování akutní manické nebo depresivní epizody společně s psychoterapeutickými postupy a psychoedukací. Poruchy nálad mají svízel v tom, že pacient nikdy neví, kdy se může deprese nebo mánie znovu objevit. Proto je nevyhnutné, aby pacient dodržoval léčebný plán, díky kterému je pak BAP dobře zvládnutelná a léčitelná právě prostřednictvím medikace a podpůrné psychoterapie, edukací pacienta. Získá tak opětovnou kontrolu nad tím, aby opět uchopil svůj každodenní život a pohodu do vlastních opratí a oslabil nadvládu deprese a mánie, které nad jeho emocemi dosud držely stráž.