Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Černý bez (Sambucus nigra l.) je univerzální léčivou rostlinou s dlouhou tradicí. Nejen v dnešní době je černý bez oblíbenou přírodní medicínou. Mezi jeho lidové názvy patří bezinky, kobzinky, kozičky, bezoví, smradinky, bzina a psí bez. Sambucus zahrnuje asi 40 druhů, které rostou v mírných a subtropických pásmech (vyjma Afriky). Vytrvalý, obvykle 1,5 až 5 m vysoký keř, občas ale i až 10 m vysoký strom. Listy vstřícné, řapíkaté, lichozpeřené, s 3 až 7 lístky, jež jsou kopinaté až vejčitě kopinaté, krátce řapíčkaté, na okraji pilovité, na vrcholu zašpičatělé, zejména na rubu chlupaté, po rozemnutí mírně páchnoucí.
Plodem je 5 až 8 mm velká černá bobule, tzv. bezinka. Sbírá se květ (Flos sambuci) nebo plody (Fructus sambuci), někdy se sbírávaly i listy, kůra nebo kořeny. Usušenou drogu je třeba chránit před vlhkostí, aby nezhnědla. Plody se sbírají za plné zralosti a suší se stejně jako květ. Květ obsahuje glykosidy (např. rutin a sambunigrin), cholin, aminy, organické kyseliny, sacharidy, třísloviny, sliz, saponiny, trochu silice a jiné látky. V plodech jsou obsaženy antokyanová barviva, organické kyseliny (např. kyselina jablečná, citronová, kozlíková, octová, vinná, propionová), cukr, třísloviny, silice, hořčiny, pentosan, tyrosin, vosk, guma, pryskyřice, vitaminy (hlavně A a B), silice aj. Ve farmacii se používají hlavně květy, které působí snížení horečky a usnadňují pocení. Používají se proto při horečnatých onemocněních z nachlazení, při úporném kašli a angínách nebo jako součást uklidňujících nervových přípravků. Jako léčivá rostlina nemá bez černý v lidovém léčitelství konkurenci.
Je osvědčeným lidovým potopudným, močopudným a „krev čistícím“ prostředkem. Černý bez pomáhá také při migrénách a ischiatických zánětech. Výluhy z květu bezu černého se používají i v kosmetice k omývání uhrovité pleti. Doporučuje se i maska z květu bezu černého, lípy a heřmánku. Plody se užívají v lidovém léčitelství a potravinářském průmyslu. Z květů se dá udělat osvěžující sirup či limonáda, která v létě přijde vhod. Bezové víno je označováno jako velmi lahodné s příjemnou vůní. Někdy se bez používá jen na zbarvení vína.
V lidovém léčitelství se také uvádí, že plody bezu působí analgeticky, pomáhají zejména při migrénách, neuralgiích, při bolestech trojklaného nervu, páteře či kloubů (zde působí i protizánětlivě), příznivě působí i při křečích trávicího ústrojí a při nadýmání. Šťáva z plodů (bezinek) pomáhá při neuralgiích, bolestech kloubů a páteře. Podává se tepelně zpracovaná, neboť čerstvá vyvolává nevolnost. Chceme-li zdůraznit analgetické působení, přidáváme ke šťávě alkohol. Nálev z bezinek se předepisuje při léčení chronických zánětů horních cest dýchacích. Matečná tinktura z bezu černého se používá i jako základ homeopatického léku. Pozor, kůra a listy jsou jedovaté! Listy obsahují toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, v kůře jsou přítomny třísloviny, alkaloid a pryskyřice, jejíž působení je značně drastické. Otravy se projevují silným zvracením, průjmem, nechutenstvím a celkovou slabostí. Stejné příznaky se ale mohou objevit i při extrémním předávkování bezovými plody. Naši sousedi – Slováci využívají bezové dřevo k výrobě různých píšťal a fujar.