Antibiotika a probiotika

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Antibiotika rozlišujeme na bakteriostatická (sulfonamid, tetracykliny), která zastavují činnost bakterií, a bakteriocidní (peniciliny, cephalosporiny), která je ničí. Probiotika se podílejí na imunomodulaci, úpravě střevní flóry, jejich imunomodulace začíná u mikrobiální bariéry.

Rozlišujeme probiotika alimentární (jogurt, Aktivia apod..), farmaceutická probiotika a medicínská probiotika (řada Symbioflor, speciální vakcíny… indikována lékařem).

Antibiotika jsou indikována u bakteriálních infekcí. Probiotika u bakteriálních, virových a plísňových. Antibiotika působí proti životu bakterií, probiotika podporují život tělu prospěšných bakterií. Antibiotika působí z vnějšku, ruší samoléčivou sílu těla. Probiotika pomáhají zevnitř, samo-léčivou sílu těla posilují. Antibiotika nejsou doporučována při lehkých infekcích, například při rýmě, chřipce….

Užívání probiotik je u těchto lehkých forem ideální. U středně těžší infekce (zánět středního ucha, zánět průdušek, zánět dutin) není zcela nutné podávání antibiotik. U většiny takových případů má probiotická terapie uspokojivý průběh. U bakterií vyvolávajících nemoci se nezabrání podáním antibiotik jejich dalšímu rozmnožování nebo jejich zničení. Pomocí probiotik a díky postupnému posilování obrany se zárodky nemocí dostanou pod kontrolu nebo jsou z těla vytlačeny. U těžkých infekcí (meningitis, encephalitis, pneumonie) jsou antibiotika naléhavě potřebná. Probiotika lze použít toliko jen po zvládnutí akutnosti takové nemoci k aktivaci imunitního systému. Mikroflóra je po antibiotické léčbě více nebo méně narušena. Po probioticích je podporována a stabilizována. Jde o tzv. MIS (Mucosa-Immun-System) jako celek. Stabilizace se děje různými mikroby v různých lokalitách. Indikace antibiotik kromě výše uvedeného není již žádná..

Porucha a nerovnováha mikroflóry vede k destabilizaci imunologického prostoru, což vede k různým neadekvátním obranným reakcím. Probiotika regulují imunitní systém jak u přehnaných imunitních reakcí (alergické, autoimunitní) tak u nemocí, které provází oslabený imunitní systém. Účinek antibiotik je symptomatický – reaguje na vzniklý projev nemoci. Ten je léčen. Příčina působí dále. Dá se očekávat recidiva nemoci.

Účinek probiotik je více kauzální. Dává tělu šanci, aby se samo dokázalo s nemocí vypořádat. Stimuluje imunitní systém tím, že zlepšuje funkci makrofágů B – a T- lymfocytů. Probiotika trénují imunitní systém. Efekt antibiotik trvá několik dnů, efekt probiotik i několik měsíců. Hranice indikace antibiotik je omezená, narůstá rezistence vůči nim, otevírá se cesta pro útok virů na organizmus. Hranice probiotik není omezená, posiluje samo-léčivou schopnost vyčerpaného organizmu.