Amarant (Amaranthus caudatus) je Laskavec

cm amarant

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Amarant je taková divná jednoletá tráva. Divná je, protože je jí velké množství druhů ve velikosti pod kolena až do tří metrů. Vzhledem k tomu, že nám dává hlavně semeno, tak je vzhledem zároveň obilím. Májové, Aztéci a Inci si amarant velmi oblíbili, protože je nejen nenáročný na nepřemokřené a nepřechlazené pěstitelské podmínky, ale je pro člověka asi nejvýživnější obilovinou vůbec. To je od amarantu laskavé a proto se mu zdvořile říká i laskavec. Vzhledem k tomu, že ho omičurinovávali staří indiáni, když byli ještě víc než mladí, a daleko dřív, než svět poznal světoznámého šlechtitele Mičurina, optimalizovali si amarant k obrazu svému. Amarant byl tím oním pádem (vlastně lodí) přišlý k nám do EU až nějaký čas po objevu Jižní Ameriky.

Některé amarantní druhy byly pěstovány jako krmivo pro dobytek, další jako zelenina, jiné pro dekorace a hlavní na semeno. Krmné a zeleninové druhy téměř nekvetou, ale pořád rostou. Ostatní zase kvetou skoro pořád. Pro indiány bylo jídlo z amarantu prestižní a podávalo se přednostně přednostům a bojovníkům, kterým dávali přednostové v boji přednost. Poznamenávám, že bojovník byl v dějepisu dítkám odborně zdůvodněn jako „bojový zdatník“ a ne podle skutečnosti „bojící se nevolník“; ostatně těch jsou plné hřbitovy a hlouběji pod nimi bezejmenní hrdiníci, odvážníci, odpovědníci, pravdoláskovníci a jiní naivní statečníci (proto takové nenajdeme nikde ve vládách, kde by bylo nepochybně jejich místo a na uvolněné posty by se nenahrnuli jejich draví a bezohlední opaci, zvolení demokraticky ohleduplníky, krok držejícími držhubníky i věčnými nespokojisty a diskuzníky). V této souvislosti musím dovysvětlit, že „válečníci“ jsou správně „bojovníci“ po svém neúspěchu se tleje válející různě na válčišti. Proto Španělé dobyvší jižní Ameriku se vynasnažili upadnout amarant do zapomnění. Přesto se poměrně rychle do EU dostal, protože botanici jsou a vždycky byli turisticky akční lid a nepřivézt si něco z nového kontinentu by nejen v té době bylo nemyslitelné až potupné.

Budete-li chtít amarant pěstovat na zahrádce, musíte zprvu trpělivě škubat pár týdnů růčo plevel, než se vaše rostlinka zorientuje a plevel i s vámi ze zahrady vypudí. Jakmile si ale amarant na zahrádku zavlečete, tak se ho jen tak snadno nezbavíte, protože je velmi plodný a jeho rozsypaná při sklizni semena ve velikosti makových mají klíčivost asi pět let. A to dokonce i na kompostě, kde vás i žížaly překvapí podobně jako urostlé bramboroidní a výživné topinambury. Když budete amarant trhat jako ostatní plevel, tak vás zaskočí velkým kořenovým balem, kde si chová spřátelené bakterie měnící vzdušný dusík ve využitelné hnojivo možná i lépe, než to umí například luštěniny. Proto se nedoporučuje hnojit dusíkatými hnojivy, ale draselnými a fosforečnými ano.

Zajímavé je, že stvol skoro nejde přetrhnout, jen setnout srpem ho tupěje (tupíce srp i ponižujíce rostlinu), což odkoukal od čekanky nebo lopuchu, takže amarant je vlastně takový extrémista. Jako žádoucí krmivo člověka i zvířete snad není lepší obilovina než on a jako plevel patří k velmi obtížným a v místech, kde jste dopustili jeho vysemenění, je až nesmrtelným. A už jsme zase u Mayů, protože oni byli stejného názoru a nazvali rostlinu po svém „nesmrtelný“, tedy „amarant“. A když už nesmrtelný, tak tedy nejvíce minerálů a železa zvláště, nejvíce vitamínů a B zvláště, nejvíce bílkovin a lysinu zvláště, nejvíce vlákniny a toxinosavé ze střeva zvláště, nejvíce semínek na rostlině nepočítaných až půl milionu zvláště, nejvíce protirakovinného skvalenu (v oleji až 9 %, tedy 4× víc než v oleji ze žraločích jater) a proticholesterolového zvláště a nejméně lepku v semeni celiatikům a rekonvalescentům ku prospěchu zvláště.

Někteří mlsní jazykové tvrdí, že chutná moc po kukuřici, ale dá se na to zvyknout (hlad je hlad). Kdo vydrží a zvykne si, vydrží mnohem déle ve všech aktivitách prostých i sprostých.

Semeno lze pražit a pak má adekvátní praženou lehce oříškovou chuť.

Ze semen se lisuje vysoce kvalitní léčivý olej (extrakce tlakovým CO2 je ještě výtěžnější na účinné složky, skvalen a cis nenasycené olejové kyseliny). Kdyby se chtělo, tak lze lisovat olej z celé rostliny jako třeba u rakytníku, ale amarantový je ceněn víc. Povšimněte si plnohodnotnosti rostliny, která obsahuje většinu důležitých nutrientů: olej, škroby a cukry, vlákninu, vitamíny a karoten, bílkoviny, pektin, minerály, soli a kdoví, na jaké mikroelementy jsem zapomněl. Semena lze nechat naklíčit a jíst naklíčená. Mouka ze semen je základem mnoha potravin s dietními vlastnostmi pro děti, nemocné, alergiky i celiatiky a rakovináře zvláště.

Mladé listy doporučuji vřele použít jako špenát, lze je sušit na bylinkový čaj, přidávat syrové i sušené do pokrmů, sirupovat – jen o kvašení jsem zatím nic neslyšel. Čerstvé i sušené lze přidávat do králíků za účelem vylepšení jejich zdravotního stavu, aby jejich poprava k vašemu nedělnímu obědu nebyla jen euthanázií z milosti. Špenátoamarant rozhodně doporučuji, jen se musí tak nějak dochutit, například pampeliškou, kopřivou anebo něčím chutnějším, například špenátem… I malým záhonkem amarantu úplně naplníte zdravotní mrazák…

Skvalen se podílí na transportu kyslíku z krvinek do tkání a chová se zároveň jako vynikající antioxidant. Snižuje překyselení. Uvádí se jeho silný protinádorový vliv, zvláště na pokožku, s vysokou podporou imunity a jaterní detoxikace. Normalizuje krevní tlak, cukr a cholesterol. Snižuje i citlivost na ozáření všeho druhu.

Zevně omezuje tvorbu vrásek, zvláčňuje pokožku a dává jí mladický vzhled, zlepšuje ekzémy, plísně, akné, pásový opar, nehty, vlasy. Příznivě působí na cévy, kapiláry i lymfu, včetně podpory imunity. Kdo nemá doma chemickou kosmetickou masku, používá na masky amarant, aby byl hebký a příjemný na omak. Zvláště, když je dotyčný/dotyčná; původně nesvěží, ochablá a nějaká divná, stará až ošklivá. – To jsem vás ale, dámy, určitě potěšil…

Tato zázračná rostlina se využívá vnitřně i zevně u mnoha dalších potíží, protože vždy umí alespoň trošku pomoci. Kdesi jsem zaslechl, že je dokonce vhodná jako čaj i proti pomočování dětí.

Čaje, extrakty i odvary z amarantu se používají například pro zlepšení krvetvorby, zlepšení práce mozku, také na paměť, únavu, krvácivé stavy, jaterní choroby, stres, srdeční potíže a vysoký krevní tlak, ledvinové potíže a záněty urologického traktu, infekce a záněty všudemožně, rakoviny a podezření na rakoviny, trávicí a střevní problémy, nervy a anorvy.

Kdo nemá amarant, jako by nežil, a tak je vhodno si ho dávat jako staří indiáni do všeho, abyste byli stále mladí jako staří indiáni a nejzvláště hebké, na omak příjemné, odolné a zdravé indiánky.

Pro pití kdykoliv si dejte 1 lžíci řezaného sušeného mladého listu nebo nati do 1/2 l vroucí vody a odstavte čtvrt hodiny spařovat. Tento čaj lze používat podobně jako kopřivu na oplachování vlasů i prodrbání vlasové pokožky za účelem zvýšení aktivit růstového a vlasově tvořivého charakteru.

Při studeném výluhu na 6-8 hodin v termosce se 3 lžícemi mladé drcené nati do půl litru 45-50°C teplé vody se vyluhuje hodně bílkovin vhodných k pití po douškách pro regeneraci revmatických kloubů a jejich vydřených postarších opotřebených chrupavek v kolenou, kyčlích i páteři.

Pro koupel si požněte na záhonu asi 1/2 kg čerstvé nati a nechte ji 2 minuty povařit ve 4 l vody a následně 20-30 minut spařit. Potom sceďte do vany s vodou přiměřené teploty. Poté vložte ve vanu na půl hodiny své neduživé proporce za účelem získání duživosti, svěžesti, čipernosti a chuti do života. Bude-li ale voda ve vaně příliš teplá a vy v ní příliš dlouho, neočekávejte příliš příchod své duživosti, protože si uvolníte a rozpustíte do oběhu množství usazených odpadků buněk, což se projeví snahou organizmu spát, zalézt do nory a zmizet do klidu, než ten balast játra zdetoxikují. Kdybyste tyto projevy ve vlastním těle rozpoznali, lze tomu zamezit připuštěním studené vody a naštváním se za účelem aktivace produkce adrenalinu, hormonu akce. Až vás z vany vyjmou a osuší, dopřejte si amarantový čaj s přídavkem lžičky ostropestřecové směsi, viz str. XXX, pro zrychlený detox a údržbu té opravdu nejvíce pravé reklamní svěžesti.

Na silných lisech lze vylisovat z nati amarantu i šťávu, která se dá používat stejně jako čaje, ale mně se zdá být chuťově tříchlapová (dva mě drží a třetí to do mě lije…), značky BIObrrrr.

Amarantový olej lze používat na masáže, do mastí, na vaření do 160 °C, do salátů, do omáček, polévek, do tvarohu jako náhrada lněného oleje proti rakovině dle Dr. Budwigové i jen tak. Pro jen tak je výhodnější si ho vložit do úst asi 1 lžíci a napít se skrz něj nějakého chuťově zajímavého pití. Potom si ho všimnete, až když si případně odříhnete. Jste-li žlučníkář, doporučuji to zapíjet zeměžlučovou směsí  (viz str. XXX) 1 lžička do 1-1,5 dcl vody.

Poznamenávám, že amarantový olej získaný extrakcí CO2 má chuť jen lehce a docela akceptovatelně kořenně aromatickou, v polévce, omáčce a podobně neznatelnou, v jogurtu a tvarohu znatelnou. Já si ho beru při snídani 1 lok zvící lžíce do úst a skrz něj se napiju snídaného nápoje nebo si ho dávám do polévky k obědu. Také do vařené rýže, luštěnin, do brambor, do salátů, do tvarohu proti rakovině, když si beru jakékoliv maso a tak nějak i jen tak, když si myslím, že stárnu moc rychle.

Olej lisovaný kovovým lisem za přístupu vzduchu je trochu víc hořký oxidačními a iontovými reakcemi na hranici kovu, oleje a kyslíku za vysokého tlaku, a proto se obvykle rafinuje.

Chuťově mi amarantový olej připadá lepší než pupalkový a megalepší než lněný nebo brutnákový, jehož je statečnou náhradou i u potíží s prostatami, kdo má, kdo má.

Poznamenávám, že rostlina amarant nemá nic společného s přídatnou látkou E123 Amarant – potravinářská červeň, u níž se předpokládají karcinogenní účinky.