Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jde o alergie dětského věku. U kojenců se vyskytuje asi v 8%, u dospělých asi 0,2%. Plných 90% alergií na bílkovinu kravského mléka propukne do 1 roku věku, a to i včetně plně kojených dětí. U kojených se objeví kolem 3. měsíce, nejčastěji jako atopický ekzém nebo formou zažívacích problémů.
U kojenců, kteří mají náhradní stravu, se nejčastěji projevuje opět ekzém, také zažívací projevy a navíc se objevují projevy kojeneckého astmatu. Laboratorní testy nejsou přesvědčivé, např. nesp. IgE je prokázáno asi jen u 50%, ostatní projevy nezávislé na IgE zaujímají zbývajících 50% a právě tyto formy jsou obtížně diagnostikovatelné. Při diagnóze pomáhá pečlivě prováděný eliminační expoziční test. Většina alergií na bílkovinu kravského mléka zůstává i přes znalost teorie nepoznána. Dává základ pro rozvoj další potravinové alergie a následně pak i nepotravinové. Spektrum hlavních potravinových alergénů se mění s věkem, ale také s lokalitou pobytu jedince. V dětském věku je nejčastější kromě mléka také vejce a arašídy, v dospělosti jsou potravinové alergeny zkřížené s pyly.
Laboratorní testy, založené na citlivosti k potravinovým alergenům a stanovení IgE protilátek, neodpovídají skutečným klinickým projevům a mohou být jak „falešně“ pozitivní, tak negativní. Nepomohou ani prováděné kožní testy. Na základě těchto laboratorních metod nelze dělat definitivní závěry týkající se léčby a ev. eliminační diety. Zlatým standardem zůstává placebem kontrolovaný, dvojitě zaslepený expoziční test. Jeho provedení je však pro běžnou praxi nepoužitelné. Jako pomocnou metodu lze použít měření EAV, Vegatest, kineziologický test apod. Diagnostik má vzít v úvahu všechny dostupné informace, než udělá závěr a navrhne léčebný postup. Při léčení platí pravidlo: Čím konkrétnější je zjištěná příčina, tím efektivnější je výsledek léčebného postupu a naopak.
Zásadním terapeutickým opatřením je eliminační dieta. Lze říci, že problematické je již samotné rozhodnutí o striktnosti diety. Setkávám se také s extrémními situacemi, kdy přichází pacient, který je traumatizován přísnou dietou, která není nijak podložená a je stanovena jen na dohadu, nebo naopak potkávám pacienty, kteří eliminaci mají doporučenu na základě jistých diagnostických testů, a přesto dietu nedodržují. Doporučované užívání tzv. imunoprotektiv v podobě známého kromoglykátu sodného se ukázalo za dvacetileté období jako málo efektivní. O symptomatické léčbě není třeba hovořit. Je jasné, že nemůže mít jiný efekt než zmírňování nepříjemných projevů – neřeší příčinu.
V pátrání po příčinách se nelze zastavovat jen u diagnostiky alergénů, protože je třeba si uvědomit ještě důležitější podstatu, a sice tu, že alergén není skutečnou příčinou. Alergén jen nastartuje nemoc. Podstatou problému je chybně reagující imunitní systém, který malé dítě dostává do svého vínku po rodičích. Ani tímto konstatováním příčinné dědičnosti by problematika neměla končit. Nelze to svádět jen na dědičnou dispozici. Určitě byla tato dispozice zesílena vlastním přístupem rodičů ke své dispozici již během těhotenství a také před početím dítěte. Dostali jsme se tedy hodně do minulosti. Nejpodstatnější prevenci alergie na bílkovinu kravského mléka mají udělat rodiče dostatečně dlouhou dobu před početím. Neboť ona popisovaná citlivost k bílkovině kravského mléka začíná již u nich.